Seznam krajů a okresů:
Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj

Důvod ochrany: Jedlobukový prales s lesními loučkami a pramenisky

NPR Mionší patří k nejznámějším a největším pralesním rezervacím v Moravskoslezských Beskydech i v České republice. Nachází se na hřebeni a přilehlých příkrých svazích vrcholů Úplaz (949,6 m) a Velká Polana (893 m) .

Podklad tvoří paleogenní beskydské flyše. Rozsáhlejší část území je budována vlastními godulskými vrstvami, menší část pak vrstvami istebňanskými. Prudké svahy jsou intenzivně fluviálně modelovány a rozbrázděny zdrojnicemi a levými přítoky potoka Mionší. Podmáčené plochy jsou pravděpodobně pozůstatky sesuvů. Ve vyšších polohách jsou kamenité sutě, níže pak svahoviny.

Formy reliéfů: Denudační: svahy, hřbety, vrcholy, mělká potoční údolí
Horniny: jílovité břidlice, droby

Lesní porosty patří ke květnatým bučinám podsvazu Eu-Fagenion, maloplošně se vyskytují suťové a roklinové lesy svazu Tilio-Acerion. Hlavními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus). V nejvyšších polohách rezervace je přirozenou součástí porostu smrk (Picea abies), na vlhčích místech jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ojediněle javor mléč (Acer platanoides), jilm horský (Ulmus glabra) a třešeň ptačí (Prunus avium).
Místy je vyvinuto bohaté keřové patro, které tvoří bez červený (Sambucus racemosa), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), meruzalka alpská (Ribes alpinum), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez černý (Lonicera nigra) aj.
Bylinném patro tvoří např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), udatna lesní (Aruncus vulgaris), žindava evropská (Sanicula europaea). Typickými karpatskými prvky jsou šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii).
Na horských loukách (polanách) rostou zvláště chráněné druhy, např. mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hořec tolitový (Gentiana asclepiadea), vratička měsíční (Botrychium lunaria) a nápadný pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum).

Prales Mionší je bohatou mykologickou lokalitou, jednou z nejvýznamnějších v České republice. Pro růst hub je nenahraditelná druhová a prostorová diverzifikace ekosystémů. Na jednotlivé druhy dřevin jsou v určitém vývojovém stupni vázány specifické druhy dřevokazných hub, které jsou nejcennější složkou mykoflóry. Byl odsud popsán vzácný choroš ohňovec Pouzarův (Phellinidium pouzarii) a outkovka beskydská (= outkovka moučná, Antrodiella semisupina). Z dalších chráněných druhů zde rostou bolinka černohnědá (Camarops tubulina) a mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea). K velmi vzácným druhům patří např. penízečka liláková (Baeospora myriadophylla), šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides), hlíva ušatá (Pleurocybella porrigens), štítovka Thomsonova (Pluteus thomsonii) a kalichovka smrková (Chrysomphalina grossula). Na odumřelých jedlích lze na podzim nalézt typický korálovec jedlový (Hericium alpestre).

Na určité druhy hub jsou vázány často velmi vzácné druhy hmyzu, např drabčíci Phyllodrepoidea crenata na korálovci jedlovém (Hericium alpestre) nebo Phyllodrepa puberula na bělochoroši hořkém (Postia stiptica). Z motýlů se vyskytují vzácné druhy molů, např. Scardia boletella, kteří se se vyvíjejí v trouchnivém dřevě buků a na nich rostoucích troudnatcích kopytovitých (Fomes fomentarius). Významnými druhy motýlů jsou zde i hřbetozubec tmavoúhlý (Drymonia obliterata), bourovec měsíčitý (Cosmotriche lunigera = Cosmotriche lobulina), píďalky šedokřídlec jeřábový (Venusia cambrica), různorožec černopásný (Fagivorina arenaria), můry kukléřka věsenková (Shargacucullia prenanthis), šedavka rudoskvrnná (Apamea rubrirena) aj.
Z brouků byli zjištěni např. střevlík nepravidelný (Carabus irregularis), na prameniště vázaný střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), střevlík Carabus obsoletus, střevlík kožitý (Carabus coriaceus), střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus) aj.
Je zde zastoupeno přes 60 druhů měkkýšů, např. vřetenatka hrubá (Vestia gulo), typický karpatský druh, který zde dosahuje západní hranice rozšíření, vřetenatka šedavá (Bulgarica cana), pralesní řasnatka žebernatá (Macrogastra latestriata), vřetenatka nadmutá (Vestia turgida) *, vzácný plž jehlovka malinká (Acicula parcelineata), zuboústka sametová (Causa holosericea) a několik dalších karpatských endemitů.
Obojživelníci jsou zastoupení mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra), čolkem horským (Mesotriton alpestris) a skokanem hnědým (Rana temporaria), z plazů se vyskytuje dnes již vzácná zmije obecná (Vipera berus).
Na pralesovitý porost s doupnými stromy je vázána řada druhů ptáků, hnízdí zde např. kriticky ohrožený puštík bělavý (Strix uralensis), silně ohrožený datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), včelojed lesní (Pernis apivorus), čáp černý (Ciconia nigra) datel černý (Dryocopus martius), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluna šedá (Picus canus) aj.
Z menších savců byl mimo běžné druhy zjištěn chladnomilný rejsek horský (Sorex alpinus), který je považován za glaciální relikt. Díky zachovalosti prostředí, rozloze, klidu a návaznosti na slovenská pohoří je území přitažlivé i pro velké šelmy jako jsou rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk (Canis lupus).