Accipiter gentilis gentilis, jestřáb lesní evropský - evropská část areálu
Accipiter gentilis buteoides, j.l.sibiřský - nejsevernější Evropa, severní Sibiř po Lenu
Accipiter gentilis arrigonii, j.l.středomořský - Korsika
Accipiter gentilis schwedovi, j.l.středoasijský - jižní Ural, jižní Sibiř po zabajkalí.

Délka: M 50-56 cm, F 58-65 cm.
Rozpětí: M 95-105 cm, F 110-120 cm.
Hmotnost: M 570-950 g, F 970-1750 g.

Vejce(data z ČR a SR).
Výška x šířka:50-65x40-47 mm.
Hmotnost:35-62 g.

Jestřáb lesní je dravec veliký jako káně lesní. Rozpětí křídel je asi 100 - 120 cm. Samec je menší než samice. V letu je podobný jako krahujec obecný, je však větší. Nohy jsou žluté s mohutnými spáry. Mladí jedinci jsou celkově hnědaví, na hrudi s podélným vzorem, jejich oční duhovka je hnědočervená, staří ptáci jsou popelavě šedí na hrudi mají příčný vlnkovaný vzor, oční duhovka je oranžová.
Hlas - na hnízdišti se ozývá pronikavým „kekekekekekekekekekekekekekekekekekekekekek“.

Hnízdění - tok a stavba hnízda probíhá už od konce zimy, hnízdí v lesních porostech v březnu až červnu jednou ročně. Hnízdo z větví je umístěno vysoko v korunách stromů a je obloženo zelenými větvičkami. Samice snáší 2 - 4 oblá zelenobílá vejce na kterých sedí sama asi po dobu 36 dnů, mláďata poté krmí oba rodiče na hnízdě asi 38 dní, nějakou dobu ještě i po opuštění hnízda.
Potrava - převážně ptáci do velikosti kachny, méně i savci do velikosti králíka. Kořist loví obratně ve vzduchu nebo se na ni vrhá na zemi. Jestřáb lesní je typický lovec číhající v záloze na kořist, kterou překvapí náhlým útokem.
Jestřáb lesní je u nás stálý pták, severní populace přetahují na zimu do jižnějších částí Evropy.

Stálý pták vyskytující se v Evropě, Severní Americe a v severní a střední Asii. Vzácně se objevuje na severu Afriky, poněkud hojnější je pouze v Maroku. V jednotlivých oblastech existují různé barevné rasy.

Vyskytuje se na většině území, chybí jen v bezlesých oblastech. Hnízdí po horní hranici lesa, za potravou vystupuje i výše.
Při sčítání v letech 1985-89 byla početnost odhadnuta na 2000-2800 párů, v současnosti mírně poklesla na 1800-2500 párů.
V Evropě došlo k silnému poklesu stavů vinou pronásledování již v 19. století. Během 20. století početnost kolísala, hlavně v 50. a 60. letech silně klesla, patrně v souvislosti s užíváním vysoce toxických pesticidů v zemědělství. Od 70. let potom stavy stoupají, v současnosti hnízdí v Evropě více než 160 tisíc párů.