Dorůstá výšky 30 až 65 m (nejvyšší strom v České republice 58 m), průměr kmene na bázi až 2 m.

Růstové optimum jedle je přibližně shodné s optimem buku, buk je ale konkurenčně zdatnější. Přirozenému uchycení semenáčků jedle v bukových porostech brání především hluboká nastýlka bukové hrabanky, ta však nikdy není zcela souvislá, a proto jedle tvoří přirozenou příměs bučin, zejména na sutích a živných půdách, kde je rozklad hrabanky rychlejší. V polohách pro buk méně příznivých je jedle vůdčí dřevinou (podsvaz Galio-Abietenion).
Semenné roky se opakují po 2 - 6 letech. Semenáčky jedle jsou velmi stinné a rostou velmi pomalu. Stromek odrůstající pod mateřským porostem dosáhne výšky 130 cm ve věku 21 až 60 let. Mladé stromky jsou velmi atraktivní pro jelenovité sudokopytníky a jsou silně poškozovány okusem i vytloukáním. Jedle se dožívá 300 až 400 let, nejvyšší zjištěný věk je 470 let. Mineralizace padlých kmenů dospělých jedlí trvá 50 - 70 let.

Hory jižní Evropy (Pyreneje, Apeniny, balkánská pohoří, Korsika), Alpy, Karpaty, souvisle v hercynských pohořích střední Evropy a izolovaně v nižších polohách v Normandii a východním Polsku.

Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie C4 (vzácnější taxon vyžadující další pozornost).