CZ EN
HLEDAT  
Natura 2000

Profil místa

Země: Česko

Typ oblasti: Národní přírodní rezervace
Kód dle IUCN: IV - řízená rezervace

Rozloha: 169.00 ha
Nadmořská výška: 950 metrů nad mořem

Datum vyhlášení: 31.12.1933

Základní údaje

Seznam krajů a okresů:
Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj

Důvod ochrany: Jedlobukový prales s lesními loučkami a pramenisky
NPR Mionší patří k nejznámějším a největším pralesním rezervacím v Moravskoslezských Beskydech i v České republice. Nachází se na hřebeni a přilehlých příkrých svazích vrcholů Úplaz (949,6 m) a Velká Polana (893 m) .

Geologie

Podklad tvoří paleogenní beskydské flyše. Rozsáhlejší část území je budována vlastními godulskými vrstvami, menší část pak vrstvami istebňanskými. Prudké svahy jsou intenzivně fluviálně modelovány a rozbrázděny zdrojnicemi a levými přítoky potoka Mionší. Podmáčené plochy jsou pravděpodobně pozůstatky sesuvů. Ve vyšších polohách jsou kamenité sutě, níže pak svahoviny.

Formy reliéfů: Denudační: svahy, hřbety, vrcholy, mělká potoční údolí
Horniny: jílovité břidlice, droby

Botanika

Dentaria bulbifera - kyčelnice cibulkonosná, hlízky
Autor: Jakub Horák
Lesní porosty patří ke květnatým bučinám podsvazu Eu-Fagenion, maloplošně se vyskytují suťové a roklinové lesy svazu Tilio-Acerion. Hlavními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus). V nejvyšších polohách rezervace je přirozenou součástí porostu smrk (Picea abies), na vlhčích místech jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ojediněle javor mléč (Acer platanoides), jilm horský (Ulmus glabra) a třešeň ptačí (Prunus avium).
Místy je vyvinuto bohaté keřové patro, které tvoří bez červený (Sambucus racemosa), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), meruzalka alpská (Ribes alpinum), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez černý (Lonicera nigra) aj.
Bylinném patro tvoří např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), udatna lesní (Aruncus vulgaris), žindava evropská (Sanicula europaea). Typickými karpatskými prvky jsou šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii).
Na horských loukách (polanách) rostou zvláště chráněné druhy, např. mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hořec tolitový (Gentiana asclepiadea), vratička měsíční (Botrychium lunaria) a nápadný pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum).

Mykologie

Hericium flagellum - korálovec jedlový
Autor: Standa Jirásek
Prales Mionší je bohatou mykologickou lokalitou, jednou z nejvýznamnějších v České republice. Pro růst hub je nenahraditelná druhová a prostorová diverzifikace ekosystémů. Na jednotlivé druhy dřevin jsou v určitém vývojovém stupni vázány specifické druhy dřevokazných hub, které jsou nejcennější složkou mykoflóry. Byl odsud popsán vzácný choroš ohňovec Pouzarův (Phellinidium pouzarii) a outkovka beskydská (= outkovka moučná, Antrodiella semisupina). Z dalších chráněných druhů zde rostou bolinka černohnědá (Camarops tubulina) a mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea). K velmi vzácným druhům patří např. penízečka liláková (Baeospora myriadophylla), šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides), hlíva ušatá (Pleurocybella porrigens), štítovka Thomsonova (Pluteus thomsonii) a kalichovka smrková (Chrysomphalina grossula). Na odumřelých jedlích lze na podzim nalézt typický korálovec jedlový (Hericium alpestre).

Zoologie

Vestia gulo - vřetenatka hrubá
Autor: Jiří Novák
Lynx lynx - rys ostrovid
Autor: Jiří Bohdal
Na určité druhy hub jsou vázány často velmi vzácné druhy hmyzu, např drabčíci Phyllodrepoidea crenata na korálovci jedlovém (Hericium alpestre) nebo Phyllodrepa puberula na bělochoroši hořkém (Postia stiptica). Z motýlů se vyskytují vzácné druhy molů, např. Scardia boletella, kteří se se vyvíjejí v trouchnivém dřevě buků a na nich rostoucích troudnatcích kopytovitých (Fomes fomentarius). Významnými druhy motýlů jsou zde i hřbetozubec tmavoúhlý (Drymonia obliterata), bourovec měsíčitý (Cosmotriche lunigera = Cosmotriche lobulina), píďalky šedokřídlec jeřábový (Venusia cambrica), různorožec černopásný (Fagivorina arenaria), můry kukléřka věsenková (Shargacucullia prenanthis), šedavka rudoskvrnná (Apamea rubrirena) aj.
Z brouků byli zjištěni např. střevlík nepravidelný (Carabus irregularis), na prameniště vázaný střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), střevlík Carabus obsoletus, střevlík kožitý (Carabus coriaceus), střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus) aj.
Je zde zastoupeno přes 60 druhů měkkýšů, např. vřetenatka hrubá (Vestia gulo), typický karpatský druh, který zde dosahuje západní hranice rozšíření, vřetenatka šedavá (Bulgarica cana), pralesní řasnatka žebernatá (Macrogastra latestriata), vřetenatka nadmutá (Vestia turgida) *, vzácný plž jehlovka malinká (Acicula parcelineata), zuboústka sametová (Causa holosericea) a několik dalších karpatských endemitů.
Obojživelníci jsou zastoupení mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra), čolkem horským (Mesotriton alpestris) a skokanem hnědým (Rana temporaria), z plazů se vyskytuje dnes již vzácná zmije obecná (Vipera berus).
Na pralesovitý porost s doupnými stromy je vázána řada druhů ptáků, hnízdí zde např. kriticky ohrožený puštík bělavý (Strix uralensis), silně ohrožený datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), včelojed lesní (Pernis apivorus), čáp černý (Ciconia nigra) datel černý (Dryocopus martius), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluna šedá (Picus canus) aj.
Z menších savců byl mimo běžné druhy zjištěn chladnomilný rejsek horský (Sorex alpinus), který je považován za glaciální relikt. Díky zachovalosti prostředí, rozloze, klidu a návaznosti na slovenská pohoří je území přitažlivé i pro velké šelmy jako jsou rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk (Canis lupus).
* Některými zdroji bývá mylně uváděn rovněž výskyt vřetenatky Ranojevičovy moravské (Vestia ranojevici moravica). Tento druh nebyl na území rezervace nikdy pozorován a ani poslední inventarizační průzkum v roce 2006 jeho přítomnost neodhalil [1].

Literatura

[1] MICHAL HORSÁK, JIŘÍ NOVÁK & MICHAL NOVÁK (2006): Prales NPR Mionší – malakozoologický ráj v Beskydech, Malacologica Bohemoslovaca (2006), 5: 18–24, ISSN 1336-6939, http://www.mollusca.sav.sk/pdf/5/5.Mions...


Významné druhy

Vestia gulo (E. A. Bielz, 1859) - vřetenatka hrubá

Čtverce síťového mapování ?

6477 6478

Odkazy a literatura

CZ Horsák M., Novák J. & Novák M. (2006): Prales NPR Mionší - malakozoologický ráj v Beskydech, Malacologica Bohemoslovaca, 5: 18-24

Vyhledávání

Vyhledat na internetu pomocí Google

Možnosti podílení se na BioLibu

Komentáře