Seznam krajů a okresů:
Kroměříž, Zlínský kraj - výměra 23,94ha

Důvod ochrany: Skalnaté svahy se suťovým porostem, lokalita krtičníku jarního (Scrophularia vernalis).

PR Obřany představuje přirozený ekosystém věkově i prostorově diferencovaného přirozeného suťovéh lesa s neporušenými autoregulačními schopnostmi, skalnaté svahy se suťovým porostem, se vzácnějšími druhy bezobratlých a charakteristickou květenou. Lokalita krtičníku jarního (Scrophularia vernalis). Jde o izolovaný vrchol Obřany (704 m n. m) jeho přilehlé svahy a po rozšíření i severovýchodní až severozápadní svahy a vrchol Jeleníku, který odděluje od Obřan bezejmenný levostranný přítok Bystřičky. Vrchol Obřan je tvořen skalnatým hřebenem, který spadá v příkré suťové svahy se sklonem až 30° v horních partiích 60°.

Podklad je tvořen převážně paleogenními flyšovými pískovci soláňských vrstev. Reliéf se utvářel vlivem mrazového zvětrávání a klimatických výkyvů v pleistocénu. Na povrch plošin vyčnívají velké balvany a vypreparované slepencové a pískovcové lavice.

Stromové patro tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus) a nepůvodní smrk ztepilý (Picea abies), vtroušeně se vyskytuje lípa srdčitá (Tilia cordata), jilm drsný (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia).
V hřebenových částech jsou společenstva suťových lesů asociace Lunario-Aceretum s vysokou pokryvností bylinného patra tvořeného, porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) s kapradí samcem (Dryopteris filix-mas), papradkou samičí (Athyrium filix-femina) a kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata). D8le yde roste starček Fuchsův (Senecio fuchsii), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum.
Další odlišnou skladbou bylinného patra se vyznačuje společenstvo, přiřazené k asociaci Mercuriali- Fraxinetum. Mimo výše jmenované druhy kapradin je zde kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), svízel vonný (Galium odoratum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), krtičník jarní (Scrophularia vernalis), osladič obecný (Polypodium vulgare), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora).

Měkkýši:
Zejména kvůli výskytu vzácných druhů měkkýšů podal roku 1954 RNDr. Vojen Ložek návrh na zřízení této rezervace [1]. Žije zde mimo jiné endemická vřetenatka Ranojevičova moravská (Vestia ranojevici moravica). Obřany byly až do r. 2010 jednou z pouhých tří známých lokalit tohoto plže v Hostýnských vrších, výzkum však prokázal, že je její výskyt mnohem hojněnší, než se dosud předpokládalo [2].
Dále byly na Obřanech prokázány tyto druhy plžů: Balea biplicata, Laciniaria plicata, Macrogastra plicatula, Clausilia rugosa parvula, Cochlodina laminata, Arianta arbustorum, Isognomostoma isognomostomos, Faustina faustina, Helicigona lapicida, Daudebardia rufa, Vitrina pellucida, Vitrea diaphana, Oxychilus glaber, Petasina unidentata, Punctum pygmaeum, Vertigo alpestris, Orcula dolium, Merdigera obscura, Ena montana, Monachoides incarnatus, Vallonia pulchella, Vallonia costata, Platyla polita, Helix pomatia, Semilimax semilimax a Petasina unidentata [2].
Obratlovci:
Z obojživelníků zde žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z ptáků byli pozorováni rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), sýkora lužní (Parus montanus), puštík obecný (Strix aluco), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a lejsek malý (Ficedula parva).

Na území rezervace stojí zřícenina Obřany, nejvýše položený hrad na Moravě. Pochází z poloviny 14. století a dodnes se dochovala pouze část obvodového zdiva a kruhové věže.

Věková struktura porostů kolísá v rozmezí 20 až 200 let. Les v suťové, svahové části je ponechán bez těžby.