Nejmenší z našich hvězdovek. Mladá uzavřená plodnice je kulovitá, někdy nahoře mírně zašpičatělá nebo zploštělá, široká 2–10 mm. Vnější okrovka puká v 5–12, nejčastěji 8 úzkých, špičatých, často stejných cípů, oddělujících se od sebe obvykle až za polovinou šířky vnější okrovky, někdy se na koncích ještě půlících, je silně hygroskopická. Tloušťka cípů měří jen několik desetin mm. Myceliová vrstva je pokryta zbytky podkladu a záhy se celá odloupává. Vnitřní okrovka je široká 2,5–8 mm, kulovitá, přisedlá, bez krčku, zprvu bělavá, pak žlutohnědá až šedohnědá, na povrchu nelesklá, pomoučněná. Ústí terčovité, poměrně široké, hladce vláknité, ostře ohraničené kroužkem a ostrou kruhovou rýhou, zbarvené podobně jako zbytek vnitřní okrovky nebo tmavší, nerýhované, pod lupou však někdy s rozestupujícími se vlákny a tedy s náznakem mezírek. Vnitřní okrovka nemá naspodu kruhový val.

Záměna je možná především za hvězdovku kvítkovitou – Geastrum floriforme, rostoucí na podobných stanovištích. Ta však obvykle vytváří o něco větší plodnice, především se ale liší neohraničeným ústím vnitřní okrovky. Hvězdovka bradavková – Geastrum corollinum pak vytváří plodnice ještě o něco větší než h. kvítkovitá a její kuželovité ústí rovněž není ohraničeno kruhovou rýhou, avšak vláknitou strukturou je ostře odlišeno jako kruhový terč. Již se vyskytla i záměna za nedostatečně vyvinutou hvězdovku maličkou – Geastrum minimum, ta však není hygroskopická.

Druh rozšířený v subtropickém a temperátním pásmu v Asii (Kavkaz, Mongolsko, nově zjištěn také na Altaji a v Japonsku) a v Evropě. Jeho výskyt je evidován zejména ve střední Evropě (Německo, ČR, Polsko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko), další údaje jsou ze Španělska (izolovaný výskyt) a jihu Ruska. V ČR je hvězdovka uherská známa z jižní části západní poloviny Českého středohoří, jz. oblasti Prahy a jižní Moravy.

Saprotrofní druh rostoucí na lokalitách xerotermního charakteru na zásaditých podkladech (čedič, hadec). V ČR se jedná o jižně exponované výslunné skalní stepi (často s výskytem kostřav a kavylů, jen ojediněle s rozptýlenými dřevinami – např. růže, akát, jasan, borovice), výjimečně sprašové stepi; na Slovensku a v Maďarsku druh roste v rovinatých písčinách.

Plodnice vyrůstají v chladném a vlhkém počasí, nejčastěji od podzimu až do jara, pokud není zem promrzlá. Na lokalitách pak vytrvávají celý rok.