Passer montanus montanus - celý areál druhu v Evropě a sever areálu v Asii.
Passer montanus transcaucasicus - jihozápadní Asie.
Passer montanus dilutus - střední Asie.
Passer montanus kansuensis - Čína, provincie Gansu a Qinghai.
Passer montanus tibetanus - pohoří střední Asie.
Passer montanus saturatus - východní Asie.
Passer montanus dybowskii - východní Asie.
Passer montanus malaccensis - jihovýchodní Asie až Nová Guinea.
Passer montanus hepaticus - střed jižní Asie.

12,5 - 14,5 cm, váha 23 g

Je menší a úhlednější než vrabec domácí (Passer domesticus). Celý vršek hlavy je kaštanově hnědý. Na bílých tvářích je výrazná černá půlměsíčitá skvrna,k týlu vybíhá bílý límeček, přerušený na šíji. Má černě čárkovaný hnědý hřbet, výraznou bílou křídelní pásku, malý černý podbradek, uzdičku a zobák. Zespodu je kouřový. Samička vypadá stejně jako samec. Šat mláďat je matnější, hlavu mají světle hnědou a na hrdle tmavší skvrnu.

Nejraději má oblasti s poli, kde se střídají otevřené prostory a porosty starých dutých stromů, okraje listnatých lesů, staré sady a aleje i porosty podél vodních toků. Téměř nikdy ho nespatříme v obytných městských čtvrtích, v nejlepším případě v parcích a zahradách se starými stromy. Vyjímku tvoří severní populace, kde na vysokém severu hnízdí jen ve vesnicích, také směrem na východ přibývá v urbánním prostředí, a to zvláště tam, kde nežije vrabec domácí (Passer domesticus). Hnízdí v koloniích nebo jednotlivě. Hnízda jsou nejčastěji ve stromových dutinách, ptačích budkách, řidčeji ve štěrbinách budov, skalních děrách, ve stěnách hnízd čápů a velkých dravců. Dovede však postavit i kulovité hnízdo v korunách stromů. Hnízdo je nepořádná, ale teplá hromada ze stébel, kořínků, slámy, mechu a zbytků listů, s měkkou výstelkou z peří. Má postranní vchod a někdy jsou do něj zastrkány květy. Ptáci spí i mimo dobu hnízdění ve svých dutinách, přesto můžeme po chladných zimách pozorovat vrabce s omrzlými prsty. Hnízdí od dubna do srpna. Mívá většinou 2-3 snůšky se 4-6 silně variabilními vejci. Sedí oba rodiče. Potrava se skládá ze semen, obilí, poupat, ovoce a hmyzu.

Žije téměř v celé Eurasii kromě nejsevernějších oblastí, kde je omezen zhruba 68. stupněm severní šířky. V asijské části areálu chybí na většině Blízkého Východu a v Indii, naopak osidluje jihovýchodní Asii, včetně některých ostrovů. Je částečně tažný.

Mimo svůj areál byl do některých míst úspěšně introdukován, v Austrálii se vyskytuje v Melbourne a v některých dalších částech, v USA existuje populace v okolí Saint Louis, dále byl vysazen mj. na Filipíny a v Mikronésii.

V Červeném seznamu ČR je nově zařazen do kategorie LC-málo dotčený druh.

Druh pravidelně se vyskytující od nížin do podhůří, maximálně vystupuje kolem 850 m.n.m. Stavy u nás značně kolísají, celkově je zaznamenáván mírný úbytek - v letech 2001-03 u nás hnízdilo 0,4-0,8 milionu párů.
Evropské populace jsou hodnoceny jako mírně klesající, pokles je výraznější na západě a severozápadě Evropy. Populace jsou odhadovány na více než 26 milionů párů.