Kosti lebeční (lebka) tvoří pevné pouzdro pro orgány umístěné v nejkraniálnější části těla. Převážně ploché kosti jsou tvořeny kostí hutnou, která se u nich vyskytuje ve tvaru vnitřní a vnější ploténky (lamina interna et externa). Mezi oběma ploténkami je uložena vrstva kosti houbovité, která se speciálně u kostí lebečních nazývá meziplošnice (diploe). Většina lebečních kostí se mezi sebou spojuje švy, které v průběhu života postupně zarůstají.
Kosti, ohraničující lebeční dutinu tvoří neurocranium (mozkový oddíl lebky), kosti ohraničující ústní a nosní dutinu tvoří splanchocranium (obličejový oddíl).
Podle připojení čelisti k lebce rozeznáváme tři typy lebek:
1) amfistylní – čelist připojená přímo k neurocraniu, zároveň je horní i spodní čelist připojena prostřednictvím os hyomandibulare (
paryby).
2) hyostylní – horní čelist připojená pouze prostřednictvím os hyomandibulare a svalstva, více méně volně (
ryby).
3) autostylní – horní čelist srůstá s lebkou celou plochou, nebo jen v několika místech.
Podle zakloubení rozlišujeme dva typy lebek:
1) monokondylní - je připojena jedním týlním hrbolem (
plazi,
ptáci)
2) bikondylní - je připojena dvěma týlními hrboly (
obojživelníci,
savci)