Nápadný jednoletý choroš, vytvářející tlusté, jazykovité až vějířovité kloboukaté plodnice, přirůstající k substrátu většinou excentricky zúženou třeňovitou bází. Plodnice jsou poměrně lehké, vybarvené v různých odstínech žlutohnědé barvy, póry jsou velmi drobné a bělavé. V mládí se povrch i dužnina plodnic po otlačení či na požercích zbarvují do vínova. Dužnina je za čerstva tuhá a pružná, za sucha tvrdá a drobivá, má hořkou chuť a parfémový pach.

Jedná se o velmi charakteristický a stěží zaměnitelný druh.

V časném mládí (nebo ve stáří) může být poněkud podobný velmi hojnému sírovci žlutooranžovému (Laetiporus sulphureus), ten však zpravidla vytváří mnohem živěji zbarvené plodnice se střechovitě uspořádanými tenčími klobouky a není hořký. Pstřeň dubový (Fistulina hepatica) roste rovněž na starých dubech a jeho plodnice mívají podobný tvar. Jsou však nápadně těžké, červenohnědě zbarvené, mají velmi šťavnatou, masově zbarvenou dužninu a „rourky“ na jejich spodní straně vzájemně nesrůstají.

Druh se širokým cirkumboreálním areálem, na východě zasahuje až do Japonska, nedávno byl potvrzen z východního USA. V Evropě sleduje rozšíření dubu letního (Quercus robur), na sever zasahuje do jižní Skandinávie (jižní Norsko a Švédsko), dále je znám z Velké Británie, Francie, Portugalska, Španělska, Německa, Dánska, Polska, Litvy, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Ruska.
V České republice má dlouhodobě stabilní výskyt, roste zde řídce roztroušeně v nížinném a pahorkatinném stupni, z posledního desetiletí je známý asi z 35 lokalit. Nejvíce lokalit leží v Třeboňské a Českobudějovické pánvi a na Táborsku, v širším okolí Prahy, v Českém středohoří, na jihozápadním okraji Českého masivu (zejména v údolích západomoravských řek) a v lužních lesích na nejjižnější Moravě. Dále se vyskytuje ve Džbánu, v Polabí, ve východních Čechách, ojedinělé nálezy pocházejí i z Plzeňska, z Dokeska, z jihovýchodních svahů Krušných hor či z jihomoravské části flyšových Karpat.

Pstřeňovec dubový je parazit až saprotrof různých druhů dubů, u nás nejčastěji patrně d. letního (Q. robur) a způsobuje hnědou jádrovou hnilobu. Plodnice vyrůstají na živých kmenech dubů (často na jejich bázích či v dutinách), na pahýlech, tlejících ležících kmenech, na pařezech, vzácně i na tlustých tlejících větvích. Roste především v teplých a suchých doubravách, případně v dalších typech doubrav a dubohabřin na kyselém i bazickém podloží, s oblibou také na mohutných starých dubech v lužních lesích a na hrázích rybníků, případně v oborách či ve starých zámeckých parcích.

Typický (časně) letní druh fruktifikující od začátku června do počátku září, jen vzácně bývá nalézán i na podzim. Plodnice mohou vytrvávat na stanovišti po řadu týdnů.