Klobouk 5-15 cm v průměru, polokulovitý, později klenutý až poduškovitý, bez převislé blanky na okraji. V mládí je jemně plstnatý později částečně olysalý, za vlhka mírně lepkavý. Barva pokožky je světlehnědá až šedohnědá s charakteristickým našedlým reflexem, který po otlačení nebo stářím mizí.
Rourky bělavé, u třeně vykrojené stářím šednoucí až hnědnoucí na řezu netmavnou. Velikost 10-15mm. Póry okrouhlé, bělavé, po otlačení zprvu nemění barvu později jakoby "vodnatí" až posléze po několika hodinách hnědnou.
Třeň 7 - 16 cm dlouhý, 1,2 - 2,5 cm silný, válcovitý až kyjovitý. Šupinky v horní části bělavé, směrem k bázi šednou až hnědnou. Nikdy nečernají. Vždy světlejší než u kozáka březového. Báze je obalena bělavou myceliovou plstí, často i se skvrnami zeleně.
Výtrusný prach hnědý.
Dužnina je všude bílá, v mládí pevná jen ve spodní části třeně po poranění se objevují modrozelené skvrny, na řezu může lehce růžovět, hlavně u vrcholu. Vůně nevýrazně příjemná, chuť neutrální.

Výskyt červen až listopad na kyselejších podmáčených půdách, ve smrko-borových lesích, s vtroušenou břízou od pahorkatin až hor. Místy hojný.

Jedlý.

Kozák oříškový (Leccinum nucatum) má klobouk plavě až oříškově hnědý, v dospělostí může být i téměř bílý. Při okraji nabíhající šedoolivově a je jedlý. Kozák měkký (Leccinum molle) jež má klobouk plavě krémový až slabě šedohnědý. Na okraji celkem brzo nabíhá do olivové barvy. Za vlhka je matně slizký. V dospělosti je povrch nápadně měkký a díky propadající se dužnině důlkatý. Je též jedlý.

Do nedávna byl sloučen s kozákem březovým (Leccinum scabrum), od kterého se liší světlými šupinkami na třeni - nikdy nejsou černé. Roste hlavně pod břízami v březových hájích.