Plodnice jednotlivé nebo trsnaté. Klobouk 8–20(–25) cm v průměru, plavý až bledě okrový (občas až hlínově narezavělý), pokrytý drobnými (několik desetin milimetru), nehmatatelnými, někdy sotva patrnými hnědými šupinkami. Lupeny bledé až okrové, husté, dlouze sbíhavé, ostří nepravidelně zubaté; v úseku na třeni lameliformní, hladké, sbíhající výrazně do ztracena (místy jakoby přerušovaně), anastomózující. Třeň 5–15(–20) cm dlouhý, 1–3 cm tlustý, v místě sbíhání lupenů světlý, níže pokrytý drobnými hnědými šupinkami, směrem k bázi hustěji až do jednolitého černohnědého „sametu“. Dužnina bílá. Hyfový systém dimitický, generativní hyfy tenkostěnné, s přezkami. Cystidy nepřítomny, pouze cystidiformní zakončení hyf na hraně lupenů. Výtrusy válcovité až dlouze elipsoidní, (9–)10–12(–14) × (3,5–4–4,5 μm. Vůně houbová, chuť mírná.

Masivní plodnice béžové až hnědé barvy (podle hustoty a zbarvení drobných šupinek) s dlouze sbíhavými lupeny, rostoucí v ČR na dřevě listnatých dřevin, činí tento druh prakticky nezaměnitelným.

Druh známý z mírného pásu a subtropů Starého světa (znám z většiny zemí Evropy, dále pak v pásu od Povolží, Kavkazu a Íránu přes Střední Asii a jižní Sibiř do Číny).
V ČR je po roce 2000 znám z Dolnomoravského (Háj u Louky, Veselí nad Moravou) a Dyjsko-Svrateckého úvalu (Ranšpurk, Pohansko, Pajdavé kúty, Rendezvous, Křivé jezero, Dolní Mušovský luh, aluvium Šatavy u Bratčic, 2001 sbírán u Popůvek a v Bosonožském hájku u Brna) a z izolovaných lokalit v Polabí (Jiřina u Tišic; lokalita v Hradci Králové pravděpodobně zanikla) a Pojizeří (Březno u Mladé Boleslavi).

Typickým substrátem jsou stojící kmeny, padlé kmeny nebo větve topolů, zejména topolu bílého a šedého; vzácněji se vyskytuje na osice nebo topolu černém, vzácně i na jiných listnatých dřevinách (jasanu, vrbě nebo dubu, zaznamenán i růst na tlejících pařezech třešně nebo habru). V Mediteránu je znám jeho výskyt i na jehličnatých dřevinách, u nás však nikoli. Ač by minimální počet nálezů na živých dřevinách ukazoval na saprotrofní výživu, pravděpodobně jde o parazita, který léta působí hnědou hnilobu dřeva, jež nakonec vede k odumření dřeviny, a následně dochází k tvorbě plodnic na mrtvém dřevě. Typickým biotopem jsou lužní lesy (obvykle měkký luh), může však růst i jinde, má-li zde vhodný substrát (nálezy z městské zástavby nebo zámeckého parku).

Druh může být zaznamenán od jara do podzimu, ale typickým obdobím tvorby plodnic je květen a červen; v pozdějších měsících fruktifikuje vzácně, případně mohou být nalézány starší plodnice (jsou-li vhodné podmínky pro jejich zachování, mohou být v zaschlém stavu rozpoznatelné i na jaře dalšího roku).