váha 12-22 g, délka 70-96 mm

Jako zcela nový druh byla popsána teprve v r. 1952 z východního Slovenska a záhy na to byla zjištěna i na Moravě a ve Slezsku. Zbarvením i menší velikostí připomíná myš domácí či mladé jedince myšice křovinné (s nimi byla původně zaměňována). Vyznačuje se především menšíma očima (průměru 3,5-3,9 mm), drobnými ušními boltci (výška pod 15 mm) a krátkými zadními tlapkami nepřesahujícími délkou 20,5 mm (nejčastěji měří 18,5-19,5 mm). Dvoubarevný ocas je vždy kratší než tělo. Zbarvení těla bývá svrchu šedohnědé nebo šedožluté, vespod bílé až nažloutlé, přičemž hranice na bocích může být u dospělých zvířat poměrně výrazná. O vymezení druhu se stále vedou odborné diskuse, s čímž souvisí i nejednotné odborné názvosloví (je také uváděna jako A. uralensis).

Podle současných znalostí zahrnuje její areál kromě našeho slovenského území také jižní Polsko, Ukrajinu a zbývající část jihovýchodní Evropy i Malou Asii, dále na východ je hranice areálu nejistá (snad zasahuje až do severozápadní Číny a Mongolska).

V ČR žije hlavně v nížinách a pahorkatinách jižní Moravy a Slezska a kromě toho existuje izolovaná enkláva výskytu na Žatecku mezi západním okrajem Doupovských hor a Ohří (území o rozloze asi 500 km²), která zároveň představuje nejzápadnější výspu celkového areálu rozšíření. Pro vznik této ostrůvkovité populace dosud nemáme přijatelné vysvětlení (snad relikt někdejšího rozsáhlejšího osídlení či následek zavlečení). Nelze vyloučit, že tato subtilní myšice se vyskytuje i jinde v Čechách a zatím uniká pozornosti pro nevýrazné určovací znaky (snadná záměna s myšicí křovinnou). Svým původem představuje stepní druh, obývající převážně v bezlesou krajinu, v níž během roku střídá několik stanovišť. V zimě a na jaře se drží na zaplevelených mezích, úhorech a zarostlých stráních, později se stěhuje na pole a k podzimu vyhledává strniště a kultury víceletých plodin. V menší míře obsazuje vlhčí místa při březích potoků a řek, louky, neobdělávané plochy, řídké prosvětlené listnaté lesíky a křovinaté paseky. U nás je známa nejvýše z poloh do 400 m n. m., ale např. na Slovensku vystupuje až na odlesněné vrcholky hor (Liptovské Hole, 1000-1450 m n. m.).