Savci jsou nejvyspělejší, velmi přizpůsobivá a rozmanitá skupina živočichů. Dají se charakterizovat některými znaky: Mají stejně jako ptáci stálou tělní teplotu, většinou 36-37 °C. Mozek dosáhl vysokého stupně vývoje. Pokožka obsahuje velké množství žláz (potní, mazové a jejich modifikace). Pohlaví je vždy rozdělené. Vývoj mláďat probíhá v těle matky u většiny druhů. Pouze ptakořití se rozmnožují vejci. Mláďata jsou krmena výměškem přeměněných kožních žláz-mateřským mlékem. Tělní pokryv ve formě srsti pomáhá udržovat tělesnou teplotu. Někdy chybí nebo je nahrazen jinými útvary (krunýř, bodliny, šupiny). Někteří savci ztratili srst v důsledku dalších přizpůsobení. Dutina tělní se dělí pomocí bránice na hrudní a břišní část. Krčních obratlů je až na výjimky vždy sedm. To znamená, že například žirafa i třeba myš mají sedm krčních obratlů. Rozdělují se na tři infratřídy.
Vejcorodí mají celou řadu společných znaků s plazími předky. Všechny druhy se vyskytují pouze v australské oblasti. Snáší kožovitá vejce. Mláďata olizují mléko z tzv. mléčných políček. Dodnes přežil pouze řád
ptakořitých se dvěmi čeleděmi.
Ježurovité zastupují 4 druhy. Pouze
ježura australská a
paježura Bruijnova se chovají častěji v zajetí. Druhá čeleď má jen jediného zástupce.
Ptakopysk podivný žije v Austrálii a na Tasmánii v okolí vod. V zoologických zahradách mimo Austrálii se chovají velmi vzácně. Druhou infratřídou jsou
placentálové. Jsou mnohem pokročilejší než vejcorodí. Plazí znaky se vyskytují jen vyjímečně. Mezi ně patří většina druhů. Třetí infratřídu zastupují
vačnatí rozšíření především v Austrálii a Jižní Americe. Savců celkem rozeznáváme asi 4 300 druhů v 1000 rodech, 120 čeledích a 20-22 řádech.
Boudet Ch.: 