Seznam krajů a okresů:
  Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj - výměra 2,83ha

Důvod ochrany: Zbytek teplomilné květeny s bohatým výskytem hmyzu

PP Kamenná je maloplošnou enklávou subxerotermních travinných společenstev na území bývalých vápencových lomů obklopenou remízky.

Centrem chráněného území probíhá západo- východním směrem pásmo těšínských vápenců, jejichž lavice leží jak v kalovém, tak i v jemném až hrubě detritickém vývoji. Průběh vápencových poloh je zvýrazněn teréními depresemi, pozůstatky po staré těžbě.

Formy reliéfů: Denudační:svahy,hřbety,vrcholy,mělká potoční údolí
Horniny: jílovité břidlice, droby

Roste zde několik chráněných a ohrožených druhů rostlin, jako např. hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), voskovka menší (Cerinthe minor), bradáček vejčitý (Listera ovata) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Tato stepní enkláva je nejsevernější lokalitou výskytu lnu žlutého (Linum flavum) na severovýchodní Moravě. Na několika místech roste nepůvodní hořec žlutý (Gentiana lutea).
Jedná se o jediné známé naleziště některých střevlíkovitých brouků na severovýchodní Moravě. Přesto, že ze zoologického hlediska není lokalita dosud dostatečně prozkoumána, byl už v 50. letech proveden průzkum měkkýšů. Ten potvrdil výskyt teplomilných druhů, např. trojzubku stepní (Chondrula tridens) a suchomilku panonskou (Candidula unifasciata soosiana), výsledek z namátkového průzkumu v roce 2009 výskyt měkkýšů potvrdil. Byla nalezena i tmavoretka bělavá (Monacha cartusiana), pravděpodobně nejsevernější nález na Moravě. Výsledky inventarizace ploštic uvádějí přírodní památku Kamenná jako jedinou lokalitu některých teplomilných druhů na severní Moravě.
Daří se zde také ještěrce obecné (Lacerta agilis).
Stepní porosty jsou koseny ručně, biomasa se suší na místě, sukcese keřů a nepůvodního hořce žlutého (Gentiana lutea) je omezováno. Populace lnu žlutého (Linum flavum) byla úspěšně posílena výsevem a výsadbou namnoženého původního materiálu.