Tato geologická lokalita je tvořena skupinou čtyř větších skalních útvarů vyerodovaných ze svého o něco měkčího okolí a pískovcovým lomem ve spodní části území. Maximální výška skal je asi 12 m, s dolním okrajem v délce asi 15 m. Zvětráváním se ve skále vyvinula malá puklinová jeskyňka se vstupní šířkou asi 1 m a výšku něco přes 2 m. Její délka je asi 5 m. Tyto přirozené skalní výchozy pískovcovo-slepencových lavic patří k lukovským vrstvám (paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Jsou tvořeny strmě ukloněnými lavicemi psamitů až psefitů. Jedná se o středně až hrubě zrnitý pískovec. V základní hmotě je určitý podíl jílovité složky, proto jde o přechodovou horninu mezi arkózovými a drobovými pískovci. Obsažené živcové valouny se při větrání zkaolinizováním přeměňují v měkkou, velmi jemně práškovitou hmotu, která se potom snadno ze skalního povrchu vydroluje přičemž po sobě zanechávají četné menší nebo větší důlky. Na severní stěně Velké skály vznikly aeroxysty - skalní voštiny (typické drobně jamkovité tvary známé ze všech našich pískovcových skalních měst)
Obrázek,
Obrázek.
Formy reliéfů: Denudační:pískovcová skalní města,mosty,pokličky
Horniny: pískovce,hlíny,slíny,slínovce