Plodnice vytrvávají pouze několik let a jsou rozlité, polorozlité 5 - 20 cm v průměru, 1-3 cm tlusté, s odstávajícím kloboukovitým okrajem. Někdy bývá též bokem přirostlá
Svrchní strana kterou tvoří krusta je soustředně rýhovaná a pásovaná, většinou hrbolatá, kaštanově hnědá a ve starších částech černohnědá, okraj je ostrý, bělavý až zažloutlý, někdy až červenohnědý.
Rourky 2 - 5 mm dlouhé, vrstevnaté (až ve 3 vrstvách), barvy dřeva s okrouhlými drobnými bílými až krémovými okrouhlými až hranatými póry. V místě poškození se i mezi póry často vytváří krusta.
Dužnina pevná, dřevitá, barvy světlého dřeva.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou bezbarvé, drsné, elipsoidní, velikosti4-6 x 3,5-4,5 µm.

Výskyt leden až prosinec ve smrkových monokulturách na kyselejších půdách i nevápenatých půdách v rovinách i pahorkatinách, v horských bučinách i jedlobučinách, hojně na bázi a kořenech živých, pak i odumřelých jehličnanů. Zejména smrků a borovic. Vzácně u listnáčů, například břízy, javory, topoly, olše a lísky. Upřednostňuje dutiny pařezů.

Nejedlý.

Hospodářsky nejškodlivější dřevokazná houba. Infekce se projevuje roněním pryskyřice na bázi kmene a kořenových nábězích. Zasažené stromy jsou duté do nevelké výšky a nerostou. Napadené dřevo je červenohnědě zbarvené. Způsobuje voštinovou hnilobu. V Evropě je pouze tento jeden druh. Útočí zejména na oslabené stromy což u nich způsobil hmyz, imise nebo pokles spodních vod. Neroste pouze v tropech. Kořenovník ničí kornatec obrovský (Phlebiopsis gigantea) kontaktem houbových hyf, což zároveň způsobuje že zasažené oblasti se barví neutrální červení.