Mravenci jsou sociální blanokřídlý hmyz. Tvoří kolonie; příslušníci jedné kolonie spolupracují a mají rozdělenou práci. Hnízdo zakládá matka, někdy i více matek, u některých druhů v doprovodu dělnic z mateřského hnízda. Vyvinutá kolonie si značí své teritorium a dělnice útočí na každého i mnohem silnějšího vetřelce. Při setkání s větším nepřítelem mravenec chemickým signálem přivolá další bojovnice. Přitom často tento první útočící mravenec položí život, jelikož musí bojovat sám, dokud posily nepřijdou. Společně pak mravenci silnějšího vetřelce zdolají. Dělnicím mravenců nezáleží na vlastním životě, ale na prospěchu kolonie. Proto se obětují, pokud to má přínos pro kolonii. To u jiného společenského hmyzu - včel nebo vos - funguje jen v případě, že je napadeno přímo hnízdo/úl. Mravenci mají navíc obrovský arzenál chemických signálů, kterými komunikují. Komunikace mezi dvěma mravenci je uskutečněna pomocí tzv. trofalaxe - vzájemného krmení, při kterém lze podávat chemické signály bez ovlivnění jiných, i blízkých mravenců.

Kromě společenských mravenců patří do čeledi i někteří příživníci, kteří vniknou do hnízda jiných mravenců a usmrtí královnu, načež se jim cizí dělnice podřídí. K úspěšnosti takového zákroku jsou pak důležité chemické látky, které uklidní podezřívavé dělnice a zajistí jejich poslušnost. Některé druhy mravenců jsou něco mezi - ovládnou cizí kolonii a pak nakladou místo vajíček pohlavních jedinců vajíčka dělnic. Po jejich vyvinutí se tak z takové kolonie stane obyčejné mraveniště. Někdy jsou takové druhy dokonce schopny zakládat hnízdo samy a přiživí se jen příležitostně.