Obrázek

Mykorhizní terestrický choroš s jednoletou plodnicí v partnerském vztahu se smrkem ztepilým (Picea abies). Preferuje vápnité půdy. Dužnina zavadáním a na řezu růžoví. Hymenofor je tvořen bílými okrouhlými nebo hranatými rourkami, vysokými 2–8 mm, s hustotou 1–3 pórů/mm. Třeň je tmavý, zbarvený podobně jako povrch klobouku, na bázi někdy naoranžovělý nebo narůžovělý. Reakce s roztokem KOH ve všech částech plodnice je černá. Výtrusný prach je žlutohnědý. Basidiospory jsou široce elipsoidní až téměř sférické, nepravidelně hranaté, 5–6,5 x 3,5–5 µm, tenkostěnné. Hyfový systém je monomitický, přezky na generativních hyfách jsou přítomny. Pileipellis se skládá z propletených, rozvětvených hyf širokých 2,5–7,5 µm, nahnědlých v KOH, s občasnými nafouklými, pyriformními terminálními buňkami. Pro zřidkavý výskyt a specifické nároky je uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR jako ohrožený druh (EN). Nejbližší příbuznou je hrbolatka šedá (Boletopsis grisea), která však má klobouk i třeň světleji šedý, světle zelenou reakci na roztok KOH a preferuje růst pod borovicemi na sušších stanovištích.

biotop: vápnitá smrčina