Obrázek

Fytopatogenní inoperkulátní diskomycet rostoucí zjara na mumifikovaných plodech klikvy bahenní (Vaccinum oxycoccus) a klikvy maloplodé (V. microcarpum). Primární infekce se děje pomocí askospor, které infikují mladé vyvíjející se výhonky a způsobují spálu květních špiček. Během rozkvětu (asi 3–4 týdny po primární infekci) se na infikovaných výhonech tvoří anamorfa (A: Monilia oxycocci), které se šíří a infikují otevřené květy. Konidie přenášené větrem nebo hmyzem mohou přistát na blizně květu, vyklíčit, prorůstat pylovou láčkou a kolonizovat vaječník. Hniloba plodů je důsledkem infekce květů pouze v době kvetení. Uvnitř vaječníku tvoří houbové mycelium bílou vatovitou hmotu v každé ze čtyř semenných dutin a prorůstá do dužnaté tkáně plodu. Samotná napadená bobule zůstává pevná (tvrdá hniloba). Houba nakonec spotřebuje oplodí a plod mumifikuje v tvrdé černé pseudosklerocium. Zralá pseudosklerocia mohou být distribuována sklizní nebo záplavami. Houba v mumifikovaných plodech přezimuje na povrchu půdy nebo v jeho blízkosti a zůstávají životaschopná několik let. Vlhké podmínky na jaře stimulují růst apothecií a cyklus se uzavírá. Infekce způsobuje ztvrdnutí bobulí (suchou hnilobu s vatovitým vnitřkem). Místo dozrání vysychají a upadnou. Infikované bobule jsou obvykle nažloutlé s hnědými pruhy nebo skvrnami. V USA je tato houba zemědělsky významným fytopatogenem způsobujicí onemocnění zvané "Cranberry cottonball" (bavlníkovitá hniloba klikvy). Konidiální prach je bílý. Vřecka jsou kyjovitá, 90–145 x 6,5–8 µm, štíhlá, na bázi s háky (croziers). Parafýzy nitkovité, neseptované, 150 x 2,5–3 µm. Askospory jsou elipsoidní, agutulátní, 9–11 (14) x 5–6 (8) µm. V ČR je vzácnější, a proto zařazena v Červeném seznamu makromycetů ČR jako téměř ohrožený druh (NT). Další druhy jsou vázané na plody jiných vřesovcovitých keříků (borůvka, brusinka, vlochyně, rojovník, hruštička, šicha).

substrát: mumifikované plody klikvy bahenní (Vaccinium oxycoccos)