Obrázek

Askomycetární saproparazitická kvasinka, která má afinitu k slizničním povrchům obratlovců (především ptáci a savci). Divoké kmeny jsou vzácné. Teleomorfa je neznámá. Je vysoce pravděpodobné, že díky adaptaci na hostitele ztratila schopnost generativního rozmnožování. Je typickým komenzálem v omezené kvantitě oproti bakteriím střevního a ústního mikrobiomu. Při normální ekologické rovnováze sliznic a dostatečné imunitní odpovědi se jako patogen neuplatňuje. Její růst je inhibován konkurenčními mikroorganismy bakteriálními. Když se však přemnoží např. potlačením bakteriální složky antibiotiky, způsobuje onemocnění kandidózu, která může být povrchová (často lokalizovaná v nehtovém lůžku) nebo slizniční (často sliznice genitálu či úst). Při výraznějším a delším imunodeficitu (neutropenie) může pronikat do krve (endogenní infekce) za vzniku kandidémie a sepse. Jako patogen se ze všech kandid uplatňuje nejčastěji. U dětí, které ještě nemají tak vyvinutý imunitní systém, způsobuje rovněž slizniční infekci s tvorbou biofilmu zvanou "soor" (moučnivka). Při systémové kandidóze se v patogenním procesu uplatňuje obvyklá endogenně přítomná jednobuněčná forma. Ta se však vlivem prostředí může změnit v invazívní pseudomyceliální formu. V procesu, který na první pohled připomíná fenotypický dimorfismus, C. albicans jako virulenční nastroj střídá fenotypy včetně změny vzhledu buněk. Výzkum části DNA zvané WO-1 ukázal, že existují dva takové fenotypy. První forma roste v bílých hladkých koloniích. Druhá je šlahounovitá a vytváří ploché šedé kolonie. U obou forem je přepínání fenotypů procesem reverzibilním, který se děje poměrně zřídka. Fenotypy se přenášejí z mateřské buňky na dceřinnou. Za přepínání fenotypů je pravděpodobně zodpovědný gen SIR2, který byl původně nalezen u Saccharomyces cerevisiae, u níž je zodpovědný za útlum exprese okolních genů. U kvasinek se tyto geny nacházejí právě nedaleko genů, které jsou zodpovědné za rozmnožování. Je velmi pravděpodobné, že se dimorfismus děje také jako reakce na změnu prostředí. Kvasinkovité formy jsou elipsoidní nebo sférické pučící buňky velikosti 3,5–6 x 6–10 µm. Protáhlé, vláknité mateřské buňky (pseudohyfy) tvoří pučením větvené řetízky blastokonidií za vzniku pseudomycelia. Charakteristickou vlastností C. albicans je tvorba tzv. zárodečných klíčků (germ tubes), což jsou jemná vlákna vyrůstající z blastokonidií, ze kterých mohou později vznikat pravé hyfy. Oba tyto morfologické typy se barví pozitivně dle Gramma. Za nepříznivých in vitro podmínek se tvoří tlustostěnné metabolicky jen slabě aktivní buňky chlamydospory sférického tvaru, 7–10 µm v průměru, lokalizované terminálně i po stranách pseudohyf. Vznikají jako reakce na nedostatek živin i kyslíku, proto se k indukci jejich vzniku používá rýžový či kukuřičný agar s kultivační Dalmauovou metodou. Po naočkování se inokulum překryje krycím sklíčkem a pozoruje se přímo pod mikroskopem po desetidenní inkubaci při 25 °C. Při kandidóze se mohou v infikovaných tkáních nacházet obě růstové formy. Rostou aerobně na Sabouraudově glukózovém agaru (SGA) během 1–2 dnů při teplotním optimu 20–42 °C. Narostlé kolonie jsou zpravidla okrouhlé (4–7 mm v průměru), konvexní, smetanově bílé, hladké, mazlavé konzistence a kvasného pachu. C. albicans asimiluje glukózu, maltózu, sacharózu, xylózu a trehalózu, ale nikoli laktózu a glycerol. Buněčná stěna kandid obsahuje jako hlavní strukturní polysacharidy manany a manoproteiny, ale spolu s ostatními tvoří antigenní komplex, který umožňuje jejich determinaci na úroveň druhu i sérotypu. Z C. albicans byl izolován solubilní endotoxin, který je toxický pro myši a který u infikovaných ptáků poškozuje endotel cév. Quorum sensing je systém intercelularní komunikace, pomocí něhož dochazí k expresi genů v reakci na hustotu kvasinkové populace, což významně mikroorganismu pomahá adaptovat se na nové prostředí. Quorum sensing se uvolňují kontinuálně v průběhu růstu. Takovými extracelulárnimi signálními molekulami jsou farnesol a tyrosol. Farnesol hraje významnou roli ve vrstvení a formování biofilmu iniciací růstu blastokonidií a pseudohyf. Růst ve formě biofilmu umožňuje kolonizovat kožní či slizniční povrchy, navíc je pro kvasinky evoluční výhodou poskytnutím ochranné niky buněčného společenstva proti imunitnímu systému hostitele, průniku toxických latek, vysychání a predatorům.