Obrázek

Saproparazitický druh bioluminiscenčního pyrenomycetu, jehož stromata rostou na dřevě nejrůznějších listnáčů. Může se se stát původcem hniloby kořenů starších hlohů a angreštu. Druh byl poprvé popsán Carlem Linné v roce 1745 a později zmíněn v díle Species Plantarum II. Stromata jsou tvarově různorodá, často rozvětvěná a zploštělá. Některá mohou připomínat dančí paroží. Na podzim se jako první zakládá nepohlavní fáze (anamorfa) s bílými apikálními konidiofory produkující velké bnožství moučně bíle pigmentovaných konidií. Během zimního období vyzrává v černou teleomorfu, která má v horní polovině stromatu zanořená perithecia, kterým se otevírají ostioly až zjara. Askospory jsou ledvinovitého tvaru, černé a hladké, o rozměrech 10–14 × 4–6 μm, s centrálně lokalizovanou tukovou globulí. Konidie jsou elipsoidního až vřetenovitého tvaru, 5–11 x 2–3 µm, hyalinni ve vodném i louhovém (3% KOH) preparátu.

Anamorfa (imperfektní fáze)