Obrázek

Subepidermální saproparazitický askomycet s askolokulárním vývojem plodnic a bitunikátním vřeckem. Během askolokulárního vývoje se nejprve ve vegetativních buňkách stromatu vytváří askogenní dutiny (loculy) a poté se v nich vytváří všechny pohlavně vzniklé struktury jakož i hákovité buňky a následně vřecka, která mají na povrchu silnější vnější vrstvu, kterou tenčí vnitřní vrstva penetruje, aby uvolnila spory. Tato vřecka jsou označovány jako bitunikátní. Ve stromatu jsou askogenní dutiny (loculi). Stromata se zakladají subepidermálně podél osy řapíku hasivky orličí (Pteridium aquilinum). Jsou jen mírně puchýřnatá, vydouvají epidermis hostitele. Otvírají se jedním nebo více podélnými štěrbinami umožňujícími uvolnění askospor. Skládají se z tmavě hnědých hranatých buněk o průměru 6-10 µm, čtvercového nebo mnohoúhelníkového průřezu. Basální část stromatu se skládá ze světlé hyfální tkáně. Plodničky typu pseudothecií jsou oploštělá, 120-180 x 70-100 um vysoká. Zakladaji se polyseriatně v těsné agregaci. Interaskální pletivo složené z relativně řídkých tenkostěnných pseudoparafýz. Vřecka maji kyjovitý až vakovitý tvar, jsou téměř přisedlá, bez háků, 71–92 x 24–32 µm, apikálně zaoblená, oktosporická. Askospory jsou uspořádány biseriátně, téměř vyplňují celý interní prostor vřecka. Jsou nahnědlé, hladké, 35–39 x 7,5–10,5 µm, elipsoidní až fusiformní, často mírně zakřivené (alantoidní), se 3–7 příčnými septy, tenkostěnné. Na pólech jsou želatinózní úponky asi 4–5 x 3–4 µm.

substrát: loňský řapík trofosporofylu hasivky orličí (Pteridium aquilinum)