Obrázek

Saproparazitický, poměrně variabilní choroš rostoucí na dřevě jehličnanů, nejčastěji smrku ztepilého (Picea abies). Ojediněle se objevuje i na listnáčích. Způsobuje hnědou hnilobu. Charakteristická je její vůně po celeru a mikroskopické znaky: hyfový systém dimitický, generativní hyfy s přezkami, cystidy v hymeniu nepřitomny, tetrasporické basidie, spory cylindrické až vřetenovité, hladké, tenkostěnné, neamyloidní, 6,5-8 x 2,5-3,5 μm. Podobnou, ovšem výraznější, vůní (až po maggi) se vyznačuje méně běžná outkovka zprohýbaná (Antrodia sinuosa). Ta má však výrazně větší a zprohýbanější póry s mnohem drobnějšími, cylindrickými až téměř alantoidními basidiosporami. Makroskopicky totožná je americká Antrodia serialiformis, která má basidie kyjovitého tvaru s přezkou na bázi, 12–18 x 4–6 μm. Basidiospory jsou tenkostěnné, na obou koncích elipsoidní až úzce elipsoidní, hyalinní, inamyloidní, 4,5–5,5 x 2–2,3 μm. Mezi A. serialis a A. serialiformis je pohlavní inkompatibilita. Oba druhy, ač fenotypově téměř shodné, se vyvíjely geograficky izolovaně. I ekologie je odlišná. A. serialiformis roste výhradně na odkorněných kmenech dubů (Quercus spp.).

substrát: řezná plocha mrtvého torza smrku ztepilého (Picea abies)