Obrázek

Mykorhizní semihypogeický basidiomycet z příbuzenstva klouzků. Partnerská dřevina je borovice lesní (Pinus sylvestris). Vyžaduje k růstu kyselé, oligotrofní půdy. Plodnice v průběhu maturace basidiospor vystupují nad povrch půdy. Charakteristická je i přítomnost tmavooranžové gutace u mladých plodnic v dostatku vláhy. Kořenovec žlutavý (Rhizopogon luteolus), od kterého nebyl v minulosti odlišován, je makroskopicky shodný. Odlišuje se pouze mikroskopickými znaky, zejména tvarem bazidií. R. luteolus je má cylindrické až kyjovité, tenkostěnné, kdežto R. verii lahvicovité a na bázi tlustostěnné. Má pravděpodobně častější výskyt než pravý kořenovec žlutavý. Basidie jsou nejčastěji tetra– až oktosporické, ale někdy s 12–16 sporické. Četné brachybasidioly, kyjovité až cylindrické, 11–26 x 4–9 μm. Subhymenium nerozeznatelné od hymeniální tramy, vysoce větvené, složené ze septovaných hyf, 1–4 μm širokých. Výtrusný prach je u zralých plodnic světle zelený až olivově zelený. Basidiospory jsou 5,5–13 x 2,5–4 μm, uni– až trigutulátní, nepravidelně elipsoidní až vřetenovité, často zakřivené nebo deformované do náhodných tvarů, zřetelně zkrácené s výrazným, až 2 μm dlouhým apikulem (sterigmální výběžek připojený k basidiospoře).