Obrázek

Smrtelně jedovatý druh pavučince podrodu Leprocybe. Preferuje kyselé, podmáčené půdy. Má mykorhizní vazbu se smrky a borovicí lesní (Pinus sylvestris). Je to typický druh rašelinných smrčin, kde může fruktifikovat ve vysokých počtech. Hojnější je ve vyšších polohách. Význačný svou ekologií, prořídlými lupeny a plstnatým kloboukem, často (ne však vždy) se špičatým hrbolem a vyrazným klikatým vzorem od zbytků vela na třeni. Při styku roztoku KOH pokožka klobouku reaguje tmavohnědě. Obsahuje vysoce nefrotoxicku látku orelanin. Basidiospory jsou široce elipsoidní až téměř sférické, 8,5–11 x 6,5–8 µm, se středně hrubou bradavčitou ornamentikou. Ostří lupenů je fertilní, bez cheilocystid. Je zařazen v Červeném seznamu makromycetů jako téměř ohrožený druh (NT). Podobný a s téměř shodným obsahem orellaninu je pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus), který má mykorhizní vazbu s listnáči, preferuje bázemi bohatší podloží. Má rovněž hustší lupeny, hladký třeň a nemá středový hrbol na klobouku.

biotop: silně podmáčená, kyselá smrčina s koberci rašeliníku (Sphagnum sp.)