Obrázek

Acidofilní druh hřibovité houby s růžovým výtrusným prachem, který preferuje oligotrofní půdy. Dužnina má okamžitě hořkou chuť a na řezu je bílá. Mykorhizou je vázán na jehličnaté i listnaté dřeviny, z mé zkušenosti nejčastěji na smrk ztepilý (Picea abies) a borovici lesní (Pinus sylvestris). Na třeni je vyvinuta výrazná plastická síťka, rourky se barví výtrusným prachem růžově až v dospělosti. Výtrusný prach je růžový až hnědorůžový. Basidiospory jsou úzce vřetenovité až téměř válcovité, 10–16 x 3,5–5 µm. V mládí má hymenium bílé a lze ho zaměnit za plodnice hřibu smrkového (Boletus edulis), hřibu dubového (Boletus reticulatus) či hřibu borového (Boletus pinophilus), se kterými někdy roste pospolu. Liší se tmavou síťkou na třeni a hořkou chutí dužniny. Hřib žlučník je rovněž tolerantnější k suchu, a proto lze jeho plodnice nalézt i v období, kdy "pravé hřiby" nerostou. Chybně je v některých oblastech označován jako "satan", ale to však je zcela jiný druh hřibovité houby s výrazným zbarcením, která nemá hořkou chuť.

biotop: kyselá smrčina