dobrý den, chtěla bych se zeptat jak dlouho se líhnou vajíčka.děkuji za odpověď kristýna.

Dobrý den, učila jsem histologii předožábrých plžů v Německu, hodnotila jsem stav hepatopankreatu po expozici různými látkami a teď jsem zpátky doma a nevim jak přeložit do češtiny jeden druh buněk hepatopankreatu - v němčině je to Kryptenzelle. Resorptionszelle bych viděla jako resorpční buňku, Exkretionszelle jako exkreční, ale s těma Kryptenzellen si nevim rady. Nevíte někdo jak se to česky ideálně i anglicky jmenuje? Děkuju za pomoc.

Ondřej Zicha [ 02.01.2009 17:59:52 ]: Ďakujem veľmi pekne:)

Maggie [ 30.12.2008 10:59:24 ]: Nějaké informace (ovšem v angličtině) by se daly najít třeba zde:
http://microbewiki.kenyon.edu/index.php/...
http://en.wikipedia.org/wiki/Red_tide
http://seagrant.gso.uri.edu/factsheets/r...

Ahoj, potrebovala by som čo najviac informácií o riase ALEXANDRIUM TAMARENSE, inak červený príliv..... Rozmnožovanie, život, prostredie, čo najviac.... Vie niekto pomôcť????? Ďakujem=)

Dobrý den. Dělám sočku na téma velikost okružáků v závislosti na prostředí ve kterém žijí. Zjistila jsem, že okružáci, které chovám v menším prostoru jsou menší nebo rostou o hodně pomajeli než ti, kteří mají místa více. Určitě to tak nebude jenom u těch okružáků, ale i u jiných měkkýšů, ale nejsem si jestá jestli i u těch co žijí trvale na souši. Zajímalo by mě, co u těchto zvířat vyvolává redukci růstu, co je jeho podnětem a jak si tyto zvířata uvědomují, že jsou v malém prostoru? Je možné, aby si uvědomovali, že mají málo místa a proto nějakým způsobem zastavili svůj růst? Všimla jsem si, že se tak děje třeba i u vodních želv...když je někdo chová v malém akváriu, nikdy nevyrostou do jejich délky a jejich růst se navíc značně zpomalí. Na jaře jsem měla želvy v akváriu doma a každý měsíc jsem je měřila...za tři měsíce vyrostly o půl centimetru. A když jsem je přes léto dala do zahradního jezírka, tak za dva měsíce porostly o dva centimetry v průměru...pokud někdo zná odpověď nebo alespoň literaturu či int. stránky, byla bych vám moc vděčná. Děkuji Fišerová.

To netuším, proč je ten třetí menší. Ale pokud mají všichni dostatek potravy a vápníku, pak se nedomnívám že by ti dva velcí žili na jeho úkor. Ostatní zvířata, včetně lidí, jsou taky různě velká, různě náchylná k chorobám, různě prosperující...

Měkkýši, jako ostatně všichni živí tvorové (snad kromě virů), mohou mít parazity.
Ale nejsem si vědom, že by byl popsán parazit, mající za hostitele současně Achatinu a člověka. (TV NOVA by jistě zaplesala a byl by kolem toho podobný humbuk jako s ptačí chřipkou.) Navíc šneci co máte doma jsou velmi pravděpodobně už po několik generací chovaní v zajetí. Pokud by existoval výše zmíněný parazit, pak by riziko hrozilo především u šneků, přinesených z volné přírody.
Lidé chovají Achatiny už spoustu let, je to osvědčený mazlíček i pro lidi alergické např. na zvířecí srst. Jsou poživatelné (Američané je vysadili za 2. světové války na řadu ostrovů v Tichomoří jako živou zásobu masa). Takže si myslím, že dětem nehrozí nic. Naopak, to že máte doma zvířata bych viděl jako jednoznačný přínos.

Jiří Novák [ 30.03.2008 10:41:13 ]: Mockrát díky za info,je to on a podle toho co jsem teď četla děláme všechno dobře.Ještě mně trošku trápí,že máme šneky 3 a jeden z nich je o dost menší než ti dva,tak snad nežijí na jeho úkor,jen to tak má být.
ještě bych ale měla jeden dotázek.Níže jsem četla,že měkkýši můžou mít parazity,to mě trošku zarazilo,je možné při běžné manipulaci se nakazit?Máme děti.Děkuji M.

Dobrý den. Z barvitého popisu usuzuji na některý druh rodu Achatina (ale přesto by bylo lépe šneka vyfotit a dát sem odkaz, pro jistotu). O jejich chovu koluje po internetu řada "zaručených návodů". Každopádně, pokud vám dorostli do uvedených rozměrů, je zřejmé, že se jim u vás daří. Údajně se má dožívat 7 nebo 8 let. Chovatele je krmí vším možným od salátu po slupky z okurek, jako zdroj vápníku je nezbytná sepiová kost.

Dobrý den,mohla bych mít na Vás dotaz?Dostali jsme v červnu lońského roku "tropické šneky".Asi přes 3 kolena,takže naprosto bez informací.Občas se snažím najít o nich nějaké info,ale naprosto se mi nedaří a dnes jsem našla Vaše stránky.Ráda bych se o nich dozvěděla nějaké informace,jestli se o ně dobře staráme,jakého stáří se dožívají atd.Nevíte o nějakých stránkách nebo literatuře?Je to velký šnek s podlouhlou budkou,za půl roku nám vyrostli-budka asi 13cm,tělo 20cm.Díky za případné informace.

Dobrý den,
ideálně do Moravského krasu a přilehlého okolí. To je na vápenci, čili šneků plno. Velcí (Helix pomatia, Cepaea, Aegopis verticillus) se dají sbírat normálně rukou, uvidíte je pouhým okem. Hlavně pod hradem Holštejnem, u potoka v porostu devětsilu jsou úplné závěje prázdných schránek Aegopisů. A prcky (Vallonia, Vertigo, Truncatellina, závornatky) ideálně tak, že příjdete k nějaké vápencové skále, a odeberete z ní trochu mechu a hlíny z puklin a výstupků, také u paty skály na zemi odebrat trochu hrabanky a doma usušit a pod lupou přebrat.
Vodní šneci - v rybnících a podobně kolem Brna bude jistě Anodonta anatina a možná Adnodonta cygnaea. Ve vývěrech v Josefském údolí, v blízkosti Býčí skály (pozor, rezervace!!!) se dá nabrat písek, je tam Bythinella austriaca, hojně.
A tak, chce to prozkoumávat každou podezřelou lokalitu. Každou skálu u cesty, potůček nebo větší kaluž kde se celoročně drží voda.
Dobrý lov
Jirka Novák

Dobrý den,
potřebovala bych poradit, jsem studentka pedagogické fakulty, biologie a vybrala jsem si téma plži a mlži ČR a mám teď udělat nějaký sběr (vím že už je sice asi pozdě,ale musím). Jsem z toho úplně bezradná, chci jít někam Brně ale vůbec nevím kam, na jaká stanoviště i vodní jak je najít apod.
Děkuji za radu

Ahoj
Máš dvě možnosti.
1) pokud to jde, prosvítit ulitu. Na stěně za ústím by se mělo objevit takové "C". Ale ne všechny ulity lze takto prosvěcovat. Hlavně když je vevnitř přischlé tělo.
2) daleko spolehlivější ale destruktivní metoda- vybourat část stěny posledního závitu. Pokud máš víc jedinců téhož druhu, je lepší bourat.
Obrázek desek u Balea (Alinda) biplicata je tady:

"Zapnout/vypnout alternativní vrstvu" vybarví jednotlivé desky. A když jezdíš myší po obrázku, objevují se názvy jednotlivých morfologických útvarů.

Ahoj,
uz delsi dobu resim problem pri urcovani Clausiliidu. Za boha nemuzu poznat, jestli ten snek pricku srpovitou ma, nebo ne. Kdyz tam ma byt, nevidim ji a naopak :-( V Lozkove klici je to sice nakresleny, ale to je preci jen neco jinyho, nez u skutecne ulity...
Existuje nejaky trik, na ktery jsem jeste neprisla? Neni to nekde dobre nafocene? Nebo jsem proste jen slepa?
Moc diky za radu.

Dana [ 07.03.2006 11:15:10 ]:
Ahoj Dano,
z konzumace měkkýšů lze dostat
1) parazity viz. databáze parazitů měkkýšů http://mollusca.wz.cz/malakologie/parazi.... Pokud se nepřevaří, tak lze dostat všechny tyto parazity.
(Podívej se také na tabulku potravy člověka na http://mollusca.wz.cz/antropologie/potra..., které (většinou) mořské druhy se jedí.)
2) nějaké toxické látky - ty lze dostat např. ze slávek, ústřic, atd. když je člověk sní, když je tzv. "červený příliv" (přemnožení Dinoflagelata). Na takové toxiny asi nepůsobí ani převaření.

Ahoj,
zajímalo by mě, jaké mohou být onemocnění z konzumace měkkýšů, jak vysoké je procento možnosti onemocnění a jak můžeme onemocnění předejít.
Díky

Michal Maňas [ 16.12.2005 22:08:43 ]: Díky moc. Tak si to nastuduju a uvidím. Jestli má vůbec smysl ty perlorodky na tu Otavu vracet, když je tam pod tím Vltavská kaskáda.

Juan [ 13.12.2005 16:46:02 ]: Spousta dalších citací literatury je na http://mollusca.wz.cz/literatura/lit.htm.

Nebo záchranný program - ochranáři tento odkaz občas mění, takže případně zadejte na www.nature.cz vyhledat perlorodka.

Michal Maňas [ 09.12.2005 20:16:41 ]: Aha, takže když budu počítat stáří perlorodek na horním toku Otavy pod nad Pískem, tak bych se měl dopočítat poměrně slušnýho číla, protože Vltavská kaskáda byla postavena už dávno.
Ty přehrady jim vůbec nesvědčí - jak je dycky napustí a vymustí, tak ono je to urve ze dna, ale nemám pocit, že by je to omlátilo, spíš nesnesou asi tu vodu. Nemohli by jsi nadhodit ještě nějaký dobrý knihy nebo články?

Ohledně odvozování od velikosti jsem značně skeptický. Já nevím, nemám perlorodku ani ve srovnávací sbírce.