sameček (2–5 mm)
samička (8–13 mm)

Ve válcovitém těle krytém kutikulou chybí cévní a dýchací soustava, mají trubicovité rozmnožovací ústrojí a průchodnou trávicí trubici. Potravu přijímají ústním otvorem i celým povrchem těla. Samci jsou menší a mají zadní konec těla stočený na ventrální stranu – je to velice praktické právě pro kopulaci.

Roup dětský má ze všech hlístic patrně nejjednodušší a proto vysoce efektivní životní cyklus s inkubační dobou přibližně 2 týdny. Nákaza začíná pozřením vajíček, které obsahují infekční larvy. K zanesení do úst dochází velice snadno, enterobióza je typickou nemocí „špinavých rukou“. Larvy se v trávicím traktu zbaví vaječných obalů a v tenkém střevě rostou. Ústním ústrojím se fixují ke střevní sliznici ilea, céka, apendixu a vzestupného tračníku, živí se epiteliemi a snad i bakteriemi. Páří se v céku. Po celý svůj poměrně krátký život jsou vystaveny účinkům trávicích enzymů a sami se jim aktivně brání vylučováním specifických látek. Sameček (2–5 mm) zmírá krátce po kopulaci, samička (8–13 mm) za 5–13 týdnů.
Geopolitní střevní helmintóza postihuje především děti předškolního a školního věku s maximem výskytu v urbanizovaných oblastech mírného pásma. Samotná klinická manifestace nemoci má zpravidla jen lehký průběh s dobrou prognózou a ve většině případů se omezí na svědění v oblasti řitního otvoru. Jen vzácně zde pozorujeme hemoragie nebo ekzematizaci okolí. Tito hlísti jsou ale schopni vyvolat i manifestní enteritidu nebo zánět slepého střeva. Mohou také proniknout močovou trubicí do močového měchýře a raritně až do ledvin, u žen přes vagínu a vejcovody do dutiny břišní.