Opadavá liána, stonky tenké a zprvu ochmýřené, později lysé, rozvětvené, postupně dřevnatějící, ovíjející se až do výše 6 m, bez opory se plazí po zemi a pokrývá hustě půdu stonky s neukončenými růstem; listy střídavé a jednoduché, štítovité, s řapíky přisedajícími asi 1 cm od okraje listu, vejčité až ledvinité, s výraznou žilnatinou, až přes 20 cm široké a dlouhé, zvláště na spodu rostliny celokrajné, většinou ale s 3-7 mělkými a ostře zakončenými laloky, na líci holé, slabě lesklé a sytě zelené, na podzim výrazně žluté, rub šedozelený a podél žilek slabé ochmýření, řapíky 5-20 cm dlouhé, oddenky až 1 cm silné, za příznivých podmínek vytvářející klonální kolonie; dvoudomé květy jen několik mm velké, mimo pohlavních orgánů velmi podobné, v chudokvětých nepravidelných hroznech 2–6(–18) cm dlouhých, vyrůstajících v úžlabí listů; jsou zelenavé až bělavé, kvetoucí krátkou dobu (uvádí se 2 týdny) v květnu a červnu, květy na stopkách 7-10 cm dlouhé, kališní lístky oválné - (4-)5-8, korunní okrouhlé, v počtu 4-12, v samčích 12-24 tyčinek, v samičích 6-12 zakrnělých tyčinek a 2-4 pestíky; plody kulaté, průměru kolem 1 cm, dužnaté, modročerné, modravě ojíněné, s jedním semenem charakteristického tvaru - plochým a se složitě tvarovaným povrchem, tvarem připomínající dorůstající měsíc (k jejich tvaru se vztahuje vědecký název rodu, český je zavádějící); 2 n = 52

Vlhčí půdy v houštinách a opadavých lesích, zvláště podél vodních toků, dobře snáší různou míru zastínění i zásoby půdních živin; v našich podmínkách je mimo nejvyšších poloh druh zcela zimovzdorný, dost odolný, netrpí významnými chorobami ani škůdci.

Lunoplod dahurský (Menispermum dauricum), původem z východní Asie. Oba druhy jsou si dost podobné, ale lunoplod dahurský má stonky nevětvené a bylinné, celkově je drobnější, čepele listů jsou asi dvojnásobně menší a jemnější.

Východní část Kanady a USA od pobřeží až po Manitobu, Dakoty, Nebrasku, Kansas, Oklahomu a Texas.

Celá rostlina je pro člověka i další savce jedovatá (alkaloidy dauricin, berberin, menispin, menispermin) a není proto spásána ani býložravými savci, požití plodů může vést až k smrtelné otravě poškozením nervové soustavy; naproti tomu jsou plody vyhledávány ptáky od drobných pěvců až po krocany, kteří tak přispívají k šíření druhu; indiány byly různé části rostliny využívány pro léčbu - např. kožních, střevních a gynekologických potíží, ve farmakopei USA byla rostlina uváděna jako diuretikum a projímadlo; žlutý extrakt z kořenů byl využíván jako náhražka sarsaparilly - přestupu pravého (Smilax regelii) - v nealkoholických nápojích; rostlina je občas pěstována jako okrasná pro svoje ozdobné olistění