trofozoit 30–300 /50–200/ x 30–100 µm

Nálevník vejčitého těla, které je pokryté jemnými řasinkami (ciliemi) uspořádanými do podélných řad. Při pohybu silně kmitají a v okolí buněčných úst (cytostomu) jsou delší – slouží ke vhánění potravy do úst. Prvok má silně flexibilní tělo a může pronikat i úzkými štěrbinami. Anální otvor (cytopyge) se nachází na kaudální straně prvoka a je viditelný při exkreci. V cytoplazmě se nachází ledvinovité jádro, makronukleus a v jeho konkávní části mikronukleus. Kromě příčného podvojného dělení je rovněž známé pohlavní množení konjunkcí, které slouží k výměně genetického materiálu a k udržení homogenity populace.

Živí se škrobovými zrny, buněčným detritem, tukovými kapénkami, bakteriemi i červenými krvinkami. Cysta je sférická až ovoidní, velikosti 40–60 µm. Stěnu má silnou a transparentní, u mladých cyst je vidět pohyb parazita uvnitř, při zrání cysty (maturaci) jsou cilie resorbovány a pohyb ustává. Na rozdíl od cyst améb zůstávají uvnitř vakuoly i s obsahem.
U člověka, který vykazuje značně vysokou přirozenou rezistenci, lze rozlišit několik forem onemocnění – akutní, chronickou i latentní. Při akutní formě pozorujeme četné stolice, řídké a hlenovité, obsahující i krev. Při těžkém průběhu se mohou projevit ulcerace tlustého střeva, vzácně některý vřed perforuje. Diagnostika je založena na nálezu trofozoita ve stolici, cysty nacházíme u lidí jen vzácně. Balantidióza se vyskytuje častěji v tropech s volným chovem prasat a úzkým kontaktem člověka s těmito zvířaty. Léčba metronidazolem.