trofozoiti 10–40 µm

V jádře (4–7 µm) je centrálně uloženo jadérko (nukleolus, karyozom), které tvoří malé množství chromatinu. Po obvodu jaderné membrány je na její vnitřní straně dobře viditelný periferní chromatin v drobných granulích. Cytoplazma neobsahuje velké množství organel, ale je v ní množství vakuol variabilní velikosti – fagocytující a lysozomální vakuoly, zbytková tělíska aj.

E . histolytica obývá tlusté střevo, trofozoit je pohyblivý, pleomorfní, živí se bakteriemi (neinvazivní forma, forma minuta), množí binárním dělením.
U tzv. formy minuta jde vždy jen o bezpříznakové nosičství s vylučováním cyst, ale klinický obraz onemocnění vyvolaný invazivní formou E. histolytica znamená tropickou amébovou dyzentérii – tu vyvolává tzv. forma magna (dysenterica). U ní nacházíme v řídké hlenovité stolici větší či menší příměs krve z vytvořených slizničních vředů, v nejzávažnějších případech jde dokonce o permanentní odtok želatinové masy malinové barvy z konečníku. V našich podmínkách se onemocnění vyskytuje zřídka, většinou jde o importovaný případ „cestovatelského průjmu“. U intestinální formy onemocnění rozlišujeme akutní dyzentérii, fulminantní amébovou kolitidu a vzácně amébovou apendicitidu nebo amébom (pseudotumorální lézi mukózy a submukózy).
Pohyb měňavek se uskutečňuje eruptivním vysouváním panožek, pseudopodií. Trofozoiti vyloučení stolicí nejsou schopni přežít pasáž trávicím traktem dalšího hostitele a v zevním prostředí rychle hynou. Diagnostika intestinální formy onemocnění se opírá o opakované vyšetření čerstvé stolice nebo bioptický vzorek střevní sliznice, nově i o průkaz geonomu (PCR). Nález trofozoitů s ingestovanými erytrocyty v čerstvé stolici konfirmuje diagnózu invazivní formy střevní amébózy. Příčiny přeměny formy minuta v patogenní formu magna nejsou zatím zcela objasněny. Navíc byla pomocí nových metod definitivně potvrzena i dlouho předpokládaná existence morfologicky jinak naprosto stejné nepatogenní Entamoeba dispar.
Při extraintestinální amébóze může prvok invadovat prakticky kterýkoliv orgán v těle (játra, plíce, mozek, kůže), ale nejčastěji vzniká cestou vena portae amébový jaterní absces. Symptomy jsou různé, dominují bolesti v pravém hypochondriu, které se mohou stupňovat při kašli a po došlápnutí na pravou nohu vystřelovat až do krajiny lopatky. Klinický obraz někdy doplňuje horečka, anorexie, zvracení, nevolnost a průjem. Případný další sekundární rozsev je provázen příznaky z míst druhotných abscesů. K diagnostice extraintestinální amébózy využíváme moderních zobrazovacích metod, biopsii ložiska (mikroskopie nebo průkaz geonomu) a sérologické testy.
Kulaté až oválné infekční cysty nalézáme v průjmovité nebo i formované stolici. Jsou velmi odolné
a ve vlhku za příznivých podmínek přežívají více dní. Obsahují 1–4 jádra, zralá cysta je typicky čtyřjaderná. V cytoplazmě se nacházejí chromidie – tělíska tvořená shluky ribozomů. Jsou obvykle dvě, tyčinkovitého tvaru se zaoblenými konci (důležitý rozpoznávací znak), ve zralých cystách už ale chromidie obvykle chybí. Morfologicky shodná cysta nepatogenní Entamoeba hartmanni se liší pouze velikostí (4–8 µm).
Po polknutí dalším hostitelem se stěna čtyřjaderné cysty rozpustí a dělením vznikne 8 nových jednojaderných trofozoitů. Lékem volby je metronidazol, z epidemiologických důvodů je vhodné léčit i bezpříznakové nosiče.