Schizont obsahuje merozoity uložené často ve tvaru růžice, rozety, zralý v počtu 6–12. Lze nalézt i pásovité formy schizontů, znak je pický, ale není vždy přítomen. Trofozoit se barví Giemsovým barvivem relativně intenzivně. Parazitémie je zpravidla menší než 1%. Gametocyt tohoto druhu je drobný, kulatý nebo oválný a obsahuje dobře viditelný zrnitý pigment žlutohnědé barvy.

Původce tzv. kvartány, čtyřdenní malárie – asexuální cyklus je tu dlouhý 72 hodin (tzn. záchvat každý čtvrtý den, den se záchvatem je přitom posledním 4. dnem, ale zároveň i 1. dnem nového cyklu). Od předešlých tří humánních druhů se odlišuje pomalým vývojem v přenašeči i dlouhým cyklem v lidském mezihostiteli. Druh je rozšířen v tropických a subtropických zemích, ale ve srovnání s ostatními má velmi malou prevalenci.
Infikuje především starší erytrocyty – tato skutečnost vysvětluje, proč jsou infikované erytrocyty popisovány v barveném preparátu jako „malé“. Jejich povrch také již nemá žádné jamky (kaveoly), proto není přítomno Schüffnerovo tečkování.
V preparátech z periferní krve nalezneme všechna vývojová stadia (trofozoity, schizonty i gametocyty). Mladí trofozoiti jsou velcí asi jako třetina erytrocytu, působí kompaktním dojmem a obsahují zrnitý pigment, popř. vakuoly. Vícečetné invaze do krvinky jsou vzácné. Relativně časté jsou tzv. „ptačí oči“, kdy cytoplazma prstýnku je umístěna kolem jádra ve středu. P. malariae netvoří hypnozoity v játrech, proto zde není možný pozdní relaps, ale ve velmi nízkých koncentracích přežívá v krevním řečišti po mnoho let (až desítky) – po opětovném objevení se klinických příznaků hovoříme o tzv. rekrudescenci.