Popis biotopu
Horské klenové bučiny jsou druhově bohaté biotopy s převládajícím bukem lesním. Vyskytují se na půdách mezotrofních až eutrofních typu ranker na sutích nebo svahových deluviích. Půdy nikdy nevysychají, nejsou však ani přemokřené. Na obdobných biotopech bývají v nižších polohách suťové lesy (L4) s převládajícím javorem. V horských klenových bučinách převládá buk, javor klen tvoří významnou příměs a zpravidla bývá vtroušen smrk ztepilý. Druhové spektrum bylinného patra je bohaté, vyskytují se jak roklinové druhy, tak druhy horských vysokobylinných niv. K hromadění surového humusu nedochází, protože rozklad organické hmoty je rychlý.

Charakteristické druhy
Z dřevin převládá buk lesní a javor klen, doprovází je smrk ztepilý], který zde dorůstá větších výšek než jeho dominantní konkurenti. V podúrovni hlavního porostu bývá vtroušen jeřáb ptačí, který však nepřežije úplné zastínění hlavním porostem. Keře většinou chybí, jen ve fázi zmlazení se přechodně objevuje spolu s hlavními dřevinami bez hroznatý.
Bylinné patro je druhově bohaté a má vysokou pokryvnost, byliny konkurují semenáčkům hlavních dřevin a tím ztěžují přirozenou obnovu porostu, což je ovšem příznivé pro zachování složité struktury biotopu.

Výskyt
Horské klenové bučiny nejsou častým typem bučin a vyskytují se pouze v našich pohraničních horách: Krkonoše, Jizerské hory, Šumava, Orlické hory, Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy.


Diagnostické druhy: buk lesní, javor klen, oměj šalamounek, havez česnáčková, papratka horská, krabilice chlupatá, mléčivec alpský, vrbina hajní, devětsil bílý, pryskyřník omějolistý, pryskyřník platanolistý, šťovík arónolistý, žluťucha orlíčkolistá.