Jan [ 15.02.2019 13:11:49 ]: To samozřejmě mělo, ale k řadě skupin žádné doporučené názvosloví nevyšlo (plazi, brouci...), některá vydaná doporučená názvosloví jsou kritizovaná už v době vydání, taxonomie se neustále mění (od dob vydání Hudcova názvosloví ptáků by bylo potřeba doplnit či aktualizovat jména pro víc jak tisíc druhů), nová česká jména se neustále objevují v populárně naučných článcích (např. Živa) či v překladech knih a bohužel je velmi malý zájem a čas ze strany odborníků ta nová jména někam zapisovat, nebo se snažit udržovat v tom pořádek.

Na BioLibu určitě nechceme nová jména sami vymýšlet, snažíme se doplňovat především ozdrojovaná česká jména, ale ne vždy to jde. Někdy je lepší jméno rozšířené po internetu přijmout a ozdrojovat až dodatečně, aby bylo možné druh v databázi najít, než strávit hodiny prohledáváním literatury, zda příslušné jméno existuje či nikoliv. To by se mělo dělat spíš v případě publikace doporučeného českého názvosloví pro nějakou skupinu.

Kdyby někdo měl zájem, rád na BioLibu připravím funkce na přehledy ozdrojovaných a neozdrojovaných jmen, seznamy druhů bez českých jmen (tam kde to má smysl), případně i možnost navrhovat jména nová někým z oboru, přičemž by šlo výsledné seznamy jednou za čas publikovat elektronicky. Ale zkoušel jsem s tím pár lidí oslovit a bohužel na to nikdo čas nemá.

Ondřej Zicha [ 15.02.2019 12:43:15 ]: Přeci jen by se užívané české názvosloví mělo řídit věrohodnými zdroji.

Ondřej Zicha [ 15.02.2019 12:43:15 ]: Mně spíše zajímá věrohodnost toho jména v české odborné literatuře.

Jan [ 15.02.2019 12:32:20 ]: Dobrý den, v českém názvosloví savců od pana Anděry druh uveden není, zdá se mi ale pravděpodobné, že se toto jméno vyskytuje v nějaké populárně naučné paleontologické literatuře (např. něco od Fejfara). Jméno odpovídá latinskému, je alespoň po internetu docela rozšířené, domnívám se, že je vhodné ho v českých textech používat, přidal jsem ho i sem.

U druhu Bison latifrons se někdy objevuje i české jméno bizon širokočelý. Má toto pojmenování oporu v literatuře (České názvy živočichů?).

Jan Máca [ 10.05.2013 16:14:25 ]: Zatím jsem nastavil název plochuškovití pro Amphisbatidae jako synonymum. Sám nejsem příliš příznivce toho, když má víc čeledí stejný český název, rád bych to na BioLibu postupně vymýtil, i za cenu toho, že pak budou některé čeledi bez českého názvu. Naopak mi ale nepříjde zas tak problematické, pokud dvě sobě blízké skupiny obsahují rody se stejnými rodovými názvy, i když se názvy čeledi liší.

České názvosloví by nemělo fungovat jako obdoba vědeckého názvosloví a měnit se při každé drobnější taxonomické změně spolu s latinskými názvy. Pokud má rod Hypercallia český název krásněnka a rod Amphisbatis český název plochuška z nějakých historických důvodů, že byly dříve rody řazeny jinak, ponechal bych jim tyto názvy alespoň do té doby, než vyjde nějaké novější doporučené názvosloví.

Spíš drobné připodotknutí k motýlí čeledi Amphisbatidae. České jméno užité pro tu čeleď v Biolibu je plochuškovití, české jméno použité tamtéž pro zobrazený rod čeledi (Hypercallia) je krásněnka. Krásněnkovití (Oecophoridae) i plochuškovití (Depressariidae)jsou čeledi v biolibu také uváděné.
Nevadilo by mi, kdyby pro Amphisbatidae byl použit název krásněnkovití, stejně byla donedávna ta čeleď (nebo aspoň Hypercallia)k Oecophoridům řazená. Taky by mi nevadilo, kdyby čeleď Amphisbatidae neměla české jméno. Použití jiného českého jména pro rod než pro čeleď mi v tomhle případě (kdy každé z těch jmen ukazuje na vztah k jiné čeledi)mi přijde podivné.

Jiří Kameníček [ 14.03.2010 13:37:44 ]: České názvy samozřejmě postupně doplňujeme, ale má to řadu úskalí. 1) existuje u daného druhu český název? 2) pokud ano, je "uznávaný - oficiální"? Protože řada z nich jsou jen chovatelské/pěstitelské/lidové názvy, což mnohdy nejde na první pohled poznat. 3) pokud je názvů víc, ke kterému se přiklonit?
A hlavně 4) ze kterých "uznávaných - oficiálních" zdrojů čerpat?

České názvosloví má význam v seznamech, které se dají seřadit.Například Excel umožní seřadit, případně filtrovat druhy podle českého názvu, nebo latinského, nebo jiného. Například terčovky se rozpadají do několika podrodů a druhů. U Melanelia exasperatula (Nyl.) Essl. je třeba český název uváděn jen jako další název a u dalších ani to ne. Ve své databázi si české názvy důsledně doplňuji. Aby se mi výše jmenovaný druh zobrazil mezi terčovkami. Rody, které český název nemají, pak tvoří bohužel jen nesourodý seznam latinských názvů.Bez doplněných českých názvů by se mi pracovalo s mým seznamem velmi špatně. Kdyby byla možnost v nastavení Biolibu "Seřadit podle češtiny" tak bych ji použil. To by ale znamenalo doplnit všechny stávající druhy tam, kde to jde o název český.

Ondřej Zicha [ 26.01.2010 19:01:52 ]:
1) než jsem si přečetl celou diskuzi tak mně také napadlo, že by podrody mohly primárně nést české jméno rodu, ale mohlo by se dát editovat pokud podrodové by bylo jiné než rodové, pro laiky by to možná bylo trochu srozumitelnější něž když si kliknou na rod střevlík a objeví se jim jen hromada podrodů v latině, jen by asi opravdu byl problém s tím vyhledáváním
2) mně někdy "vytáčí" i stejné české názvy u rodů, ale s tím nic nenaděláme, vymyslet něco nového je dost těžké a neujalo se to ani u savců nebo ptáků, natož pak aby se někdo zabýval jinými rozsáhlejšími skupinami. U těch čeledí by to asi chtělo znát stanovisko odborníků, kteří se jimi zabývají asi to nebude problém u obratlovců. Já také nejsem přítelem českého názvu za každou cenu, u rodů nebo druhů se to dá překousnout, když někdo nějaké jméno vymyslí nebo odněkud převezme, ono se může ujmout a časem převzít i jinde nebo se použíje jako české synonymum (viz některé názvy ryb od obchodníků, některé se celkem zažily a používají se nyní běžně), ale u čeledí a vyšších taxonů bych s tím byl asi opatrnější.

No ale já bych řekl, že druhy ve všech podrodech nějakého rodu by ideálně měly mít stejný český rodový název. Pokud má rod střevlík (Carabus) přes 100 podrodů, připadá mi nesmysl aby u všech byl český název střevlík, protože je to jednak logické, jednak se to zbytečně plete - pokud někdo dá hledat střevlík, vyjede mu sto nicneříkajících podrodů a pak teprve druhy.

S tou shodou českých názvů čeledí atp. nevím, příjde mi to takové matoucí a kontraproduktivní aby čeleď měla stejný český název jako jiná ze stejné části systému, asi by to chtělo zeptat se nějakého názvoslovologa, zkusím se zeptat pana Anděry. Já jen že teď třeba pan Prudký z toho svého zdroje (asi toto přidává spoustu duplicitních názvů čeledí, kde jsou zřejmě ty české názvy čeledí odvozené jen z toho, že obsahují nějakého příslušně pojmenovaného zástupce, takže jen "jepicovitých" je tam několik desítek, možná všechny čeledi jepic tam mají český název jepicovití. A to teda asi nejvhodnější není...

1) má to podle mě smysl, pokud oficiální název podrodu existuje, nebo pokud se z rodu s platným českým názvem stane podrod.

2) opět by se toto mělo konzultovat s oficiálním českým názvoslovím. Pokud by neexistoval u taxonu oficiální název, ale v biolibu by byl český název uveden, nastavil bych ho jako synonymum (nebo lidový), s tím, že taxon by neměl hlavní český název.

Potřeboval bych pomoct vyřešit několik otázek

1) má smysl v BioLibu uvádět české (nebo jakékoliv jiné) názvy u podrodů? Osobně myslím že nemá a již existující názvy, které se asi budou ve všech případech shodovat s názvem rodu, zrušil a možná i jejich přidávání k podrodům zakázal.

2) co si myslíte o tom, když má více čeledí, podčeledí, řádů atp. stejný český název. Mně to příjde jako nesmysl, český název čeledi bych používal pouze pro nějakou nejtypičtější nebo u nás nejvíce zastoupenou čeleď a pro ostatní používal jen latinské názvy, pokud není žádný jiný. V BioLibu teď některé čeledi mají duplicitní název a uvažuju že bych se s tím nějak vypořádal, napsal nějaké kontrolní funkce které by takové názvy našly a jednotlivé problémy vyřešil.