Systém ptáků kompletuji podle systému Clements 2008-mám ssp.vedené v jiných systémech,ale v tomto ne,dávat do podřízených taxonů(s poznámkou nejistý taxon),nebo je lepší je pouze uvést v textu taxonomie.Díky.

žačka [ 21.09.2009 19:35:57 ]: Ne že by tohle k tomu bylo nejvhodnější diskuzní místnost, ale olejoviny jsou zemědělské plodiny pěstované na olej. Takže např. slunečnice, řepka... ale olej se dá dělat třeba i z máku, sóji atp.

dobrý den ráda bych se vás zeptala jestli by ste miporadili co to jsou :OLEJOVINY

Pavel Daněk [ 22.06.2008 00:06:04 ]: Zdravím, taxon jsme zatím založili takto: × Dactylodenia st-quintinii.

Zdravím, rád bych přidal fotografii mezirodového křížence pětiprstky a prstnatce, ale bohužel zde v systému není a nevím přesně, kde bych měl takový taxon na BioLibu vytvořit, můžete to provést za mě? Podle klíče je to:
Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii × Gymnadenia conopsea subsp. conopsea [× Dactylodenia st.-quintinii (Godf.) J. Duvign.]

Díky.

Juan [ 03.09.2007 20:53:29 ]: Bude to více méně tak jak říkáte, podle toho v jakých bude taxon přiřazených checklistech se bude jednak seznam zobrazovat u taxonů (např. takto: Acheta domestica) a z checklistů by se mohly generovat i takové velice hrubé mapky rozšíření.
Bohužel to nemá moc smysl dělat teď, když téměř žádné checklisty nejsou zpracované... Primárně je potřeba co nejvíce rozšířit systém druhů. A ani na to nemáme dost lidí.

Červenou knihu plánujeme, ale zatím se nemůžeme dohodnout na formě. Jestli to řešit přes ty seznamy taxonů, jako jsou ty vyhlášky, nebo nějak úplně extra, vytvořit pro to nějakou zvláštní strukturu v databázi a speciální funkci... jenže opět platí to, že na to není dostatek času.

Jiří Novák [ 03.09.2007 20:45:32 ]: Já se na to ptám proto, že mi není jasné, k čemu je taková informace dobrá?

Předpokládám, že takové seznami budete řešit podle květeny. Problém vidím v tom, že z toho nemůžu určit areál taxonu, nebo jo? Tedy kliknuli na taxon, vypíšou se mi pod ním zpětně ty země?

Apropo, když jste se tu před rokem bavili o řazení do CITES, mnohem užitečnější by bylo zařazení do lokálních červených listů a knih. To je mnohdy běžnému zájemci těžko dostupné. Zařazení do CITES nebo international red listu si každý umí najít sám. Když mám ale hledat stupeň ohrožení podle legislativy daného státu, tak je to hrozně těžký úkol.

Mimochodem já to budu dělat u některých zemí pro rostliny a stále hledám vhodný software, který by mě umožnil výcerozměrné filtrování. Zatím mi jako nejlepší vypadl MS Excel, kam se dají zapracovat 2-3 dimenze. Kdyby někdo věděl o něčom lepším tak budu potěšen:-)

A podle čeho by měly být řazeny?

Proč jsou check-listy řazeny podle států?

Michal Maňas [ 26.01.2006 11:25:47 ]: Já bych začal od toho čemu má sloužit informace poskytnutá Biolibem o CITESu. Pořád si ten výstup neumím přestavit.
Přílohy CITES I., II. a III. jsou závazné pouze pro státy úmluvy (téměř všechny státy světa) v tom, že jsou pivinny vlastní legislativou stanovit určitý ochránářský režim uvedených druhů, tedy nejsou závazné pro občany. Roli státu u nás plní Rada a Komice EU. Komise EU vyhlašuje nařízením seznamy A, B, C, D, a tyto seznamy jsou závazné pro občany ČR, přestože nejsou zveřejněny ve Sbirce zákonů. Řád papušci je v příloze II. nebo B a z toho je "tisíc" výjimek: Tak třeba
Ara hyacintový I/A, kakariky rudočelý I/B, žako šedý II/A, alexandr malý III/C, korela není vůbec CITES. Neumím si představit, jak to hromadně zavést do databáze.

Periodické změny v seznamech není těžké opravit, týká se to řádově desítek druhů.

Já žádné návrhy nemám, nechci to ještě více komplilkoat, ale čekám, až něco vypadne a pak to prověřím, zda to neposkyruje chybné informace.

varianta 1 = seznamy se všemi druhy z určité větve.
výhody:
+ zobrazuje se to na profilu (i když pouze na Přehled dat/Seznamy taxonů.)
nevýhody:
- absolutně nereálná ruční aktualizace dlouhých seznamů. (musely by se automaticky aktualizovat po každé taxonomické změně, např. po objevu nového druhu papouška, složitější aktualizace po změně seznamu, méně přehledné)

varianta 2 = seznamy bez podtaxonů
výhody:
+ snadná kontrola a přidávání
+ možnost tvorby "dlouhých seznamů" např. seznam suchozemských zvířat
nevýhody:
- na profilu jednotlivých druhů se nezobrazí nic

Obě varianty tak jak je lze udělat v současnosti, tak jsou špatné.
Myslím si, že z dlouhodobějšího hlediska je lepší varianta 2.

Jiří Berkovec [ 23.01.2006 16:34:21 ]: Zatím se příslušnost k nějakému seznamu taxonů na profilu nezobrazuje, z několika důvodů. Jednak nevím jak to tam vhodně graficky zapojit a jednak se bojím ze to bude další zátěž na databázi a zobrazování profilů to značně zpomalí.

A už vůbec nejde udělat (alespoň ne se současným hardware) že by se u druhů zobrazovala příslušnost do seznamu kdyby v nich byl uveden jejich nadtaxon. Čiliže bych byl také proto, aby když je v seznamu CITES napsáno "všichni Psittaciformes", tak tam prostě hromadně přidám veškeré druhy z téhle větve.

Příštích několik dní to nemám čas řešit, ale pak se zkusím podívat jak by to mohlo vypadat (s těma heslama na profilu taxonu). Ale to PDF i ten DOC mi kdyžtak pošli, podívám se jak to vypadá. Do XLS už mi CITES zpracovával Michal, ale je to tam i s těma vyššíma taxonama, prostě tak jak to v tom znění CITES stojí, takže budu muset tu importovací funkci výrazně upravit.

Na seznamy CITES jsem nezapoměl, jen jsme je nemohli najít. Už je mám, ale jsou v oblíbeném formátu PDF (mezinárodní) a česky ve formátu DOC, tak nešikovně napsaném, že je téměř nemožné z něj udělat databázi. Teď jde ještě o to zda mají smysl - tedy zda se zevedou do Biolibu podle vyšších systematických jednotek nebo podle druhů. V obou případech by zadání jména např. Testudo graeca mělo vyvolat informaci, že se jedná o exemplář z příloh "II." a "A" a že podléhá registraci a povolení k obchodní činnosti a že je to želva žlutohnědá. Opačný postup, že se zadá příloha, a vypíše to druhy uvedené v příloze je podle mě málo užitečný.
V anglickém seznamu jsou vedle jmen latinských, také anglické, francouzské a další. Sice jsem sliboval, že udělám databázi, ale za těchto podmínek bych raději oprášil starý seznam DBF nebo ještě radši označit celé vyšší taxony (t.j. všechny jejich podtaxony). Navrhoval bych nejprve zprovoznit na ukázku jeden druh, třeba uvedenou želvu a pak ještě třeba rostlinu Cibotium barometz.

Proč vyhynuli Supi (zvíře)

Doplnil jsem Michalův seznam zeleniny, pokud by vám tam něco scházelo nebo přebývalo, neváhejte se ozvat. Já se v zelenině vyznám jen s krajním odporem, takže tam může být spousta nedostatků. Hodilo by se tam přidávat i druhy zeleniny která se nepěstuje u nás.

Podobně by bylo potřeba vytvořit seznam ovoce, a potom možná seznam zemědělských plodin obecně, s tím že ještě nemám rozmyšleno jestli by se tam dávalo jen to co není v ovoce/zelenina (tedy rozličné ořechy, olejoviny, kávovníky, čajovníky a jiné návykovníky), nebo jestli by tam naopak bylo všechno duplicitně (a možná se to i nějak automaticky plnilo).

Jinak těch seznamů k vyhlášce 395/1992 Sb. už jste si asi dávno všimnuli v historii změn, ale protože jsem to tady neohlásil, tak znova:

Vyhláška 395/1992 Sb. - druhy kriticky ohrožené
Vyhláška 395/1992 Sb. - druhy silně ohrožené
Vyhláška 395/1992 Sb. - druhy ohrožené

ad CITES, rozhodně bych to navrhl dávat jako spp. a podtaxony do toho nezařazovat. Prostě úplně stejně jako je to v textu mezinárodní smlouvy. Kvůli snadné aktualizaci. V seznamu ve slovníčku to bude jednoznačně nejlepší. Je sice možná škoda, že to asi nebude (hned) uvedeno jako klíčové slovo na profilech (nebo někde u profilů) u některých jednotlivých druhů, ale to nevadí. Předpokládám, že v budoucnu se budou označovat jako např. sladkovodní např. celé čeledi ačkoliv dnes to BioLib neumí.
Domnívám se, že univerzálnější funkce zobrazující na profilu druhu obecná klíčová slova pro všechny nadtaxony stejně někdy bude. Obávám se, že by všech ~40 000 druhů CITES dost znemožnilo nebo zbytečně ztížilo aktualizaci. Navíc je třeba ohlídat takové samozřejmosti, ale databázové komplikace: dát přednost CITES I před CITES II a před CITES III, u některých nezahrnout do cites fosilní druhy, a určitě mnohé další složitosti!

To jsem si také všimnul a přemýšlel jsem zda to udělat stejně, tj. propojovat heslo CITES i s vyššími taxony, a nebo je vyjmenovávat do druhů. První by bylo pohodlnější, druhé asi zajímavější, nicméně bude pořádná práce všechny ty chybějící taxony dozaložit...

Ondřej Zicha [ 04.01.2006 00:27:00 ]: V oficiálních seznamech CITES jsou jako jeden taxon celé řády: dravci, sovy, papoušci, primáti atd. a to jsou stovky druhů, u rostlin to naskakuje ještě rychleji ochideje - 20000 druhů, kaktusy, tiladsie ...
Seznamy se stále mění (každé dva roky). Doma mám jen staré a na ty pracovní jsem zapoměl, snad si zítra vzpomenu.

Minimálně bude náležitost do určitého seznamu zobrazená ve funkci Taxon - relace. Kdyby se měla nějaká vlastnost zobrazovat přímo na profilu, tak to není ani nemožné, ani pracné, ale bude to značně neobecné... nebo samozřejmě mohu vygenerovat nějaké texty v češtině a angličtině, až budou ty seznamy hotové, také není problém.

Jestli nejsou druhy založené, nevadí, alespoň se systém rozšíří o ty "zajímavější" druhy. Michal už něco "zpracoval" je to seznam druhů z CITES I, II a III z toho co je na cites.org, u kadého je asi 700 druhů, něco z toho jsou v seznamu CITES II jen rody s poznámkou že tam třeba patří všechny druhy kromě druhů, které jsou v CITES I. Jsem docela zvědavý co máš ty.