Mladý trofozoit (prstýnek) je velmi "jemný", cytoplazma se obvykle barví méně výrazně a organizmus tak působí subtilním dojmem. Příležitostně lze vidět, jak trofozoit vydouvá erytrocyt, relativně častý je efekt dvojitých, respektive dvou jader. Běžná je vícečetná invaze erytrocytu,kdy vidíme 2–3 mladé trofozoity v jediné krvince. Kromě vzhledu trofozoitů patří k diagnostickým znakům také vzhled erytrocytů (velikost a tvar je obvykle normální a není přítomno Schüffnerovo tečkování, výjimečně nacházíme jen tečkování Maurerovo jako ojedinělé čárkovité červené tečky).

Původce tzv. tropické malárie, maligní terciány, tropiky. Jedná se o nejvíce patogenní zimničku člověka, onemocnění může u neimunních jedinců rychle přejít z akutního stadia k fatálnímu konci.
Kromě šíření prvoků rodu Plasmodium přenašečem, vektorem (samice komára rodu Anopheles) připadá v úvahu ještě krevní transfúze, transplantace a dokonce také přenos z matky na plod. Po vniknutí sporozoitů ze slinných žláz komára do oběhu začíná preerytrocytární fáze jejich nepohlavního rozmnožování, exoerytrocytární schizogonie – jeden cyklus v hepatocytech. U P. falciparum nevznikají hypnozoiti (tzv. spící, dormantní stadia) a všichni vzniklí merozoiti jsou vyplaveni do krevního řečiště, kde probíhá druhá fáze nepohlavního množení, erytrocytární schizogonie. Nacházíme především mladé čerstvě infikované červené krvinky, erytrocyty – povrch těch se staršími trofozoity a schizonty je totiž alterován a ony ulpívají na vnitřním povrchu drobných cév v různých tkáních (játra, plíce, mozek)! V krevním roztěru tedy vidíme mladé trofozoity (prstenčité formy – „ring form“) a posléze až gametocyty.
Po uplynutí prepatentní periody se objeví v periferní krvi první pohlavní stadia, gametocyty – samiččí makrogametocyty a samčí mikrogametocyty. Vývoj mohou dokončit jen v zažívacím traktu svého definitivního hostitele, v samici komára rodu Anopheles. Až zde při pohlavní sporogonii vznikne zygota, z ní pohyblivý ookinet a sporulací sporozoit. Celý vývoj ovšem vyžaduje teplotu minimálně 20°C.
Počet parazitovaných erytrocytů, tedy parazitémie vyjádřená v procentech bývá vysoká, často více než 2%. Inkubační doba je v průměru 9–14 dní. Destrukci erytrocytů provází typický malarický záchvat – zimnice, třesavka, nástup vysoké horečky a posléze profúzní pocení. Po odeznění záchvatu následuje dočasná úleva. Periodicita záchvatů je nepravidelná nebo je jen slabě naznačena (24–36 hodin). K pozdním relapsům u maligní terciány sice nedochází, ale celý vývoj se může prodloužit až na dva roky! Je proto třeba klást důraz na cestovní anamnézu a pamatovat na zvláštní případy letištních nebo přístavních malárií!
Vedle tlusté kapky a krevního roztěru jsou dalšími diagnostickými možnostmi průkaz genomu pomocí PCR, imunofluorescence a jsou vyvíjeny rychlé testy pro imunologický průkaz specifických malarických proteinů. V časné fázi není přínosné sérologické vyšetření. Léčba každé malárie (hlavně chinin, chlorochin, meflochin, artemisinin a jeho deriváty, tetracyklinová antibiotika) patří výhradně do rukou specializovaných odborníků! V prevenci se klade důraz na osvětu - individuální ochranu pomocí moskytiér, užívání insekticidů a repelentů, volbu světlého oblečení a důsledné preventivní užívání antimalarik s ohledem na výskyt možných rezistencí v cílové oblasti. Vývoj antimalarických vakcín zatím nesplnil očekávání.

Parazit se vyskytuje v tropické Africe, v severozápadní Indii a na Srí Lance.