CZ EN
HLEDAT  

Biotop

<< O stupeň zpět

L3.1#49.7803N13.4488E - Zábělá - U restaurace

Katalog biotopů ČR »  L »  L3 »  L3.1

Popis

Segment je jádrové území přírodní rezervace Zábělá. Lesní porost má pralesovitou strukturu, v nejvyšší stromové etáži rostou duby staré 200 až 250 let s příměsí starých smrků a několika borovic. Tato etáž je zapojena jen na malých částech segmentu, jinde je roztroušená nebo zcela chybí a souvislý zápoj zajišťuje nižší etáž tvořená habry a vtroušeně lípou. V segmentu je mnoho porostních mezer vyplněných hustými skupinami habrů ve fázi odrůstání i mezer vzniklých v nedávné době zánikem několika stromů, zejména smrků. V odůvodněných případech (výskyt hmyzu a světlomilných rostlin) je třeba vývojová stadia lesa označit v textu jako subsegment. Některé padlé kmeny jsou ponechány na místě, jiné, zejména smrky, jsou z rezervace vyklízeny.
Bylinná etáž je druhově bohatá, ale její pokryvnost je malá. Uchycení semenáčků habru na vhodných místech probíhá velmi intezivně (až 200 semenáčků na 1 m čtvereční), semenéčky dubu a lípy jsou vzácnější, borovice se nezmlazuje.
Segment se nachází na mírném svahu SZ expozice v nadmořské výšce 296 - 332 m n. m. Geologickým podložím jsou drobové břidlice a droby svrchního proterozoika.

Vymezení segmentu

Segment se nachází v okrese Plzeň-sever v k.ú. Chrást u Plzně, nepatrná část (západní roh segmentu) v okrese Plzeň-město, k.ú. Bukovec. Segment je součástí PR Zábělá a EVL Zábělá. Z jihu je ohraničen tělesem železnice, na západě roklí s potůčkem a potoční olšinou, na severu loukou nebo břehovými porosty řeky Berounky, na východě roklí bez vodoteče.
Uvnitř segmentu jsou plochy s odlišnou vegetací, které nejsou součástí segmetu: rozvaliny bývalé restaurace s mírně ruderální vegetací a dvě mlaziny založené v 60. letech minulého století vysázením smrku, dubu letního, dubu červeného a jedle.
Soubor s hranicemi segmentu - ke stažení zde (bude)
V tomto případě je segment v terénu výrazně odlišen od okolí, v jiných případech nebude možné hranice segmentu slovně popsat, a proto myslím, že bude nutné připojovat soubor s polygonem.

Nálezový deník

-
Příklad zápisu (údaje jsou smyšleny), který může připojit kdokoliv. Zápis musí obsahovat datum pozorování, který se vpíše do názvu odstavce, vlastní zápis a jméno pozorovatele nebo označení zdroje. Používám stávající formulář na připojení textu, ale lepší by byl zvláštní formulář na přidání nálezů. Texty by se měly řadit chronologicky, podle data nálezů, což tento způsob neumožňuje.

28.8.2001

Měření rozměrů největších stromů:
"Pinus sylvestris" - největší borovice u konce cesty,
"Picea excelsa" - smrk v na okraji rokle, výška 42 m,obvod kmene 4,1 m
"Quercus robur" - nejsilnější kmen s velkou dutinou, výška 35 m,obvod kmene 5,3 m
"Tilia cordata" - pětikmen, výška 30 m,obvod kmene 5,2 m
Latinská jména druhů jsou označena uvozovkami (chtěl jsem je napsat šikmým písmem, ale neumím to), případně se mohou označit jinak, aby je počítač rozpoznal a mohl je zaškatulkovat do floristické databáze.

15.6.2006

Sledování hmyzu ve zlomeném dubu. Dne 28.9.2005 zlomila vichřice starý dub letní "Quercus robur", dne 15.6.2006 jsem z něj odebral části větví o průměru 8 - 20 cm a z nich jsem dochoval tyto druhy hmyzu: "brouk1, brouk2, pilořitak, lumek".
Příklad jednoduchého zápisu o složitých mezidruhových vztazích - s tím si asi program neporadí.

16.9.2006

Pozorován "Ovis musimon" při ohryzu kořenových náběhů mladé "Abies alba".
Tohle by se mělo promítnout i do mapování savců.

Vzorové přiřazení konkrétního segmentu: Na levo od "#" je kód typu biotopu (kteréhokoliv systému), na pravo kód konkrétního segmentu, který je tvořen zeměpisnými souřadnicemi v systému WGS84. Místo neohrabaných minut a vteřin je použito desetinné číslo stupně s desetinnou tečkou (desetinnou čárku Maps Google nebere). Kód segmentu je bez úprav použitelný pro vyhledání polohy místa v mapovém serveru Seznam i Google, snad i další. Souřadnice ukazují na nějaký bod v segmentu, bod a jeho homogenní (+ -) okolí tvoří segment.

Možnosti podílení se na BioLibu

Komentáře