Comments
Image author: Jiří Kameníček
Geologie
Geologická charakteristika: Ve skupině Branné jsou hojné polohy krystalických vápenců, které v příčném profilu zaujímají 3 úrovně. Spodní nejmocnější poloh často intenzivně těžená, především k dekoračním účelům. Střední, nepříliš mocná, poloha se nalézá mezi andaluzitickými svorofylity a vlastními fylity skupiny Branné, tato poloha je vyvinuta především v s. úseku nad Lázněmi Lipová. Nejvyšší svrchní úroveň je v těsném dotyku s ramzovským nasunutím. Od podloží do nadloží výrazně klesá stupeň regionální metamorfózy. Jz. od sedla Na Pomezí je zachována kryoplanační úroveň (lidově zvaná letiště), tvořená především andaluzitickými svory, z níž čnějí protáhlé skalky a suky střední polohy krystalických vápenců. Sklon vápenců se pohybuje mezi 30° - 40° k SZ. Na jv. okraji až 5 m vysokých skalek jsou vyvinuty mrazové sruby s osypy ostrohranných sutí. Tento reliéf nebyl doposud zasažen antropogenní činností a je dokladem periglaciální modelace této části Rychlebských hor. Aktualizace (2006)- Vrchol tvoří šedobílý, místy slídnatý (Ms) kvarcit až křemenný metakonglomerát hlavního kvarcitového pruhu. V bazální části kvarcitového pruhu (v místě, kde je v mapě vyznačena lokalita č. 8), vystupuje kvarcit s hojným magnetitem, polohy s magnetitem se střídají s polohami kvarcitu bez magnetitu, na plochách s magnetitem se objevuje i staurolit jako až 5 mm dlouhé sloupečky. Kinematické indikátory, hlavně foliační ryby a S-C stavby indikují extenzi a sjíždění nadloží k západu (foto 4/3). V obou velkých vápencových lomech je odkryta postupující těžbou mírně zvlněná svrchní plocha kvarcitového tělesa, tvořící bázi krystalického vápence, ukloněná pod úhlem 30-35° k SZ (foto 4/1). Při styku vápence s kvarcitem je muskovitem bohatá, několik cm silná poloha s hojným andalusitem a staurolitem. V nadloží tělesa vystupuje také poloha kvarcitu, ale jen 3-5 m mocná (foto 4/2). Krystalický vápenec je šedobílý, středně zrnitý nevýrazně páskovaný, rozpukaný do velkých bloků hlavně podle puklin P=90/60. Podle těchto puklin místy pronikají žíly hrubě zrnitého kalcitu. Vzácnější jsou diskordantní křemenné žíly. V sz. cípu jámového lomu vystupovala křemenná žíla s Cu-mineralizací (chalkopyrit, malachit, chryzokol), která byla známá sběratelům na konci 80. let 20. století, dnes je odtěžena.
Převzato lokality.geology.cz
Geologická charakteristika: Ve skupině Branné jsou hojné polohy krystalických vápenců, které v příčném profilu zaujímají 3 úrovně. Spodní nejmocnější poloh často intenzivně těžená, především k dekoračním účelům. Střední, nepříliš mocná, poloha se nalézá mezi andaluzitickými svorofylity a vlastními fylity skupiny Branné, tato poloha je vyvinuta především v s. úseku nad Lázněmi Lipová. Nejvyšší svrchní úroveň je v těsném dotyku s ramzovským nasunutím. Od podloží do nadloží výrazně klesá stupeň regionální metamorfózy. Jz. od sedla Na Pomezí je zachována kryoplanační úroveň (lidově zvaná letiště), tvořená především andaluzitickými svory, z níž čnějí protáhlé skalky a suky střední polohy krystalických vápenců. Sklon vápenců se pohybuje mezi 30° - 40° k SZ. Na jv. okraji až 5 m vysokých skalek jsou vyvinuty mrazové sruby s osypy ostrohranných sutí. Tento reliéf nebyl doposud zasažen antropogenní činností a je dokladem periglaciální modelace této části Rychlebských hor. Aktualizace (2006)- Vrchol tvoří šedobílý, místy slídnatý (Ms) kvarcit až křemenný metakonglomerát hlavního kvarcitového pruhu. V bazální části kvarcitového pruhu (v místě, kde je v mapě vyznačena lokalita č. 8), vystupuje kvarcit s hojným magnetitem, polohy s magnetitem se střídají s polohami kvarcitu bez magnetitu, na plochách s magnetitem se objevuje i staurolit jako až 5 mm dlouhé sloupečky. Kinematické indikátory, hlavně foliační ryby a S-C stavby indikují extenzi a sjíždění nadloží k západu (foto 4/3). V obou velkých vápencových lomech je odkryta postupující těžbou mírně zvlněná svrchní plocha kvarcitového tělesa, tvořící bázi krystalického vápence, ukloněná pod úhlem 30-35° k SZ (foto 4/1). Při styku vápence s kvarcitem je muskovitem bohatá, několik cm silná poloha s hojným andalusitem a staurolitem. V nadloží tělesa vystupuje také poloha kvarcitu, ale jen 3-5 m mocná (foto 4/2). Krystalický vápenec je šedobílý, středně zrnitý nevýrazně páskovaný, rozpukaný do velkých bloků hlavně podle puklin P=90/60. Podle těchto puklin místy pronikají žíly hrubě zrnitého kalcitu. Vzácnější jsou diskordantní křemenné žíly. V sz. cípu jámového lomu vystupovala křemenná žíla s Cu-mineralizací (chalkopyrit, malachit, chryzokol), která byla známá sběratelům na konci 80. let 20. století, dnes je odtěžena.
Převzato lokality.geology.cz