Comments
Image author: Jiří Kameníček
Geologická charakteristika: Pegmatitová žíla s dobře vyvinutým křemenným jádrem (Skácel 1968). Pegmatit je silně potlačen, vznikl ze zbytkového magmatu žulovského masívu v jehož granitoidních horninách je uložen. Granit je místy až aplitický a kaolinitizovaný. Vlastní žíla je velmi nepravidelná. Jednotlivé poznatky o jejím směru a mocnosti pocházejí z průskumných šachtic z roku 1968. Mocnost žíly kolísá až do 6 m, průměrně je 3 - 4 m mocná. Směr žíly je SSV. - JJZ., úklon 20 až 25° k ZSZ. Jde o mléčně bílý křemen, v němž jsou časté čočky pegmatitu a místy dutiny vyplněné jílovitou hmotou obalující jemně zakalené až čiré krystaly křemene dosahující velikosti až 10 cm.
Převzato lokality.geology.cz
Lokalita je známa i pod jmeném Korálové jámy.
V šedesátých letech 20. století byl na lokalitě prováděn geologický průzkum. Jednou ze zde vykopaných šachtic byla zastižena 5 m mocná křemenná žíla směru SSV-JJZ, se sklonem 20 až 25° k ZSZ, probíhající granitem (Skácel et al. 1968, Albrechtová et al. 1970). V centrální části žíly byly zjištěny velké dutiny čočkovitého tvaru (délka až 1m, výška 25 až 30 cm), vyplněné modrošedým jílem. V dutinách byly nalezeny až 10 cm dlouhé krystaly křišťálu, někdy oboustranně ukončené.
V roce 1996 zde byla v rámci výzkumu realizovaného Vlastivědným muzeem v Olomouci vykopána 4 m hluboká šachtice (Novotný 1997a,b), jíž byly zastiženy dvě křemenné žíly rozdílného stáří. Starší žíla o mocnosti max. 2 m probíhá směrem 30°, má sklon 20° k JV. Je tvořena silně tektonicky porušeným křemenem šedavě bílé barvy; jen se občas se v ní vyskytují dutiny, v jejichž výplni jsou různě velké fragmenty sloupcovitých agregátů křemene spolu s rezavě hnědým jílem. V této žíle nebyl Novotným (1997a,b) nalezen ani jeden krystal křišťálu. Mladší žíla je dle citovaného autora mocná 0,5 m, má směr 140 až 160°, sklon 55 až 65° k SV. Je tvořena hrubě sloupcovitým mléčně zakaleným křemenem. Při kontaktu s alterovaným granitem je křemen hrubozrnný a má bílou barvu. I křemen mladší žíly je tektonicky porušen, avšak stupeň jeho porušení je mnohem menší než na starší žíle. U dna výkopu (tj. v hloubce cca 4 m) byla v žíle zjištěna drúzová dutina o rozměrech 0,5 x 0,2 m. Ve výplni dutiny byly vedle šedého jílu zjištěny až 10 cm dlouhé prizmatické krystaly křemene, v některých partiích bezbarvé, v jiných více či méně mléčně zakalené, dlouhé až 10 cm. Čiré křišťály (v celé délce krystalů) jsou méně časté, jejich délka dosahuje až 7 cm; některé partie krystalů křišťálu jsou lehce zelenavě zabarveny velmi jemně dispergovaným chloritem.
Kromě již zmíněných uzavřenin chloritu (klinochlor) byly v krystalech křemene (a křišťálu) zjištěny uzavřeniny amfibolového azbestu, rutilu a oxid-hydroxidů železa („limonit“); běžné jsou fluidní inkluze (někdy lze jednotlivé inkluze rozlišit již makroskopicky), jejichž charakteristiku uvádí Ďurišová (1990) a zejména Novotný a Dobeš (1997).
V prostoru lokality lze vedle fragmentů křemenné žiloviny a různě velkých navětralých úlomků granitu najít také úlomky pegmatitu velmi jednoduchého složení (křemen, K-živec, biotit, plagioklas) a také aplitu, jenž tvoří okrajový lem pegmatitových žil. Na puklinách pegmatitu, aplitu nebo i křemenné žiloviny lze často najít světle zelené či žlutozelené paprsčité agregáty epidotu.
Převzato lokality.geology.cz
Lokalita je známa i pod jmeném Korálové jámy.
V šedesátých letech 20. století byl na lokalitě prováděn geologický průzkum. Jednou ze zde vykopaných šachtic byla zastižena 5 m mocná křemenná žíla směru SSV-JJZ, se sklonem 20 až 25° k ZSZ, probíhající granitem (Skácel et al. 1968, Albrechtová et al. 1970). V centrální části žíly byly zjištěny velké dutiny čočkovitého tvaru (délka až 1m, výška 25 až 30 cm), vyplněné modrošedým jílem. V dutinách byly nalezeny až 10 cm dlouhé krystaly křišťálu, někdy oboustranně ukončené.
V roce 1996 zde byla v rámci výzkumu realizovaného Vlastivědným muzeem v Olomouci vykopána 4 m hluboká šachtice (Novotný 1997a,b), jíž byly zastiženy dvě křemenné žíly rozdílného stáří. Starší žíla o mocnosti max. 2 m probíhá směrem 30°, má sklon 20° k JV. Je tvořena silně tektonicky porušeným křemenem šedavě bílé barvy; jen se občas se v ní vyskytují dutiny, v jejichž výplni jsou různě velké fragmenty sloupcovitých agregátů křemene spolu s rezavě hnědým jílem. V této žíle nebyl Novotným (1997a,b) nalezen ani jeden krystal křišťálu. Mladší žíla je dle citovaného autora mocná 0,5 m, má směr 140 až 160°, sklon 55 až 65° k SV. Je tvořena hrubě sloupcovitým mléčně zakaleným křemenem. Při kontaktu s alterovaným granitem je křemen hrubozrnný a má bílou barvu. I křemen mladší žíly je tektonicky porušen, avšak stupeň jeho porušení je mnohem menší než na starší žíle. U dna výkopu (tj. v hloubce cca 4 m) byla v žíle zjištěna drúzová dutina o rozměrech 0,5 x 0,2 m. Ve výplni dutiny byly vedle šedého jílu zjištěny až 10 cm dlouhé prizmatické krystaly křemene, v některých partiích bezbarvé, v jiných více či méně mléčně zakalené, dlouhé až 10 cm. Čiré křišťály (v celé délce krystalů) jsou méně časté, jejich délka dosahuje až 7 cm; některé partie krystalů křišťálu jsou lehce zelenavě zabarveny velmi jemně dispergovaným chloritem.
Kromě již zmíněných uzavřenin chloritu (klinochlor) byly v krystalech křemene (a křišťálu) zjištěny uzavřeniny amfibolového azbestu, rutilu a oxid-hydroxidů železa („limonit“); běžné jsou fluidní inkluze (někdy lze jednotlivé inkluze rozlišit již makroskopicky), jejichž charakteristiku uvádí Ďurišová (1990) a zejména Novotný a Dobeš (1997).
V prostoru lokality lze vedle fragmentů křemenné žiloviny a různě velkých navětralých úlomků granitu najít také úlomky pegmatitu velmi jednoduchého složení (křemen, K-živec, biotit, plagioklas) a také aplitu, jenž tvoří okrajový lem pegmatitových žil. Na puklinách pegmatitu, aplitu nebo i křemenné žiloviny lze často najít světle zelené či žlutozelené paprsčité agregáty epidotu.