Comments

Geologická charakteristika: V terasových vinohradech na jz. svahu návrší Kolby jsou krajními brázdami nedokonale odkryty výchozy spodního miocénu, méně i starších sedimentů pozdřanské jednotky a relikt štěrků středního miocénu předhlubně. Při patě 4. terasy vycházejí k povrchu hnědé jílovce pouzdřanského souvrství (spodní oligocén). Dále k V. následují za skrytým přesmykem v délce 64 m tmavošedé a hnědošedé nevápnité jíly/jílovce uherčického souvrství (svrchní eger) s vápnitými vložkami obsahujícími stratigraficky významnou foraminiferovou faunu a nanoplankton. a 5. terase byly hlubokou orbou odkryty pouzdřanské slíny, nejvyšší část uherčického souvrství, boudecké slíny a báze křepického souvrství. Následují nadložní boudecké slíny. Při patě 5. terasy vystupují od Z. v délce ca 10 m jílovce pouzdřanského souvrství, dále v délce 50 m jíly/jílovce uherčického souvrství. Následuje kompletní profil boudeckými slíny v délce 95 m (bělavě šedé značně zvětralé vápnité jílovce a slíny s konkrecemi šedých pelokarbonátů) a bazální polohy křepického souvrství (hnědošedé prachovité jílovce, podřízeně prachovité písky). Boudecké slíny zde mají mocnost 36 m a obsahují velmi bohatou mikrofaunu (foraminifery, radiolarie, jehlice hub, zbytky ryb a žraloků) a mikroflóru (vápnitý nanoplankton, rozsivky). Na z. konci profilu jsou sedimenty pouzdřanské jednotky překryty balvanitými štěrkopísky s vložkou jílů a siltů, které představují bazální klastika badenu. Zářez v boudeckých slínech na Kolbách byla prohlášena Cichou (1975) za faciostratotyp egeru. Na základě planktonických foraminifer a vápnitého nanoplanktonu bylo později doloženo stáří eggenburgu přinejmenším vyšší části boudeckých slínů (Stráník et al., 1981). Krhovský et al. (1995) aplikovali sekveční stratigrafii a přehodnotili biostratigrafické zařazení. Bohatou foraminiferovou faunu lokality zpracoval Krhovský (1981). V roce 1983 byl zářez teras na Kolbách exkurzní lokalitou 18. Evropského mikropaleontologického kolokvia.
Převzato http://lokality.geology.cz