Comments

Geologická charakteristika: V cihelně jsou těženy tmavě až světlešedé, kusovitě nebo blokově rozpadavé vápnité jílovce až prachovce karpatu, odkryté v mocnosti kolem 30 m. Nejvyšší polohy karpatu jsou zjevně zvětralejší a jsou mírně nazelenalé. Směrem k S (od těžební jámy) na svahu k. 259 je v nadloží jílovců karpatu uložená 3-4 m mocná poloha žlutých a rezavě žlutých středně zrnitých písků, v nejvyšší části s výrazným červenorezavým zvětrávacím horizontem, představujícím přerušení sedimentace a intensivní zvětrávání před transgresí sp. badenu. V nadloží zvětrávacího horizontu jsou uloženy hrubozrnné štěrky sp. badenu, na bázi ještě s hojným narezavělým jílovitým tmelem. V vyšších částech je tmel v štěrčících písčitý a valouny mají typické karbonatické krusty na povrchu valounů. Lokálně se vyskytují, většinou izolované valouny i o průměru kolem 30 cm. Ve valounovém materiálu štěrků převládají béžové, šedé a tmavošedé karbonáty, které podle mikrofauny převážně pocházejí z jury. V jílovcích karpatu jsou relativně chudá společenstva mořských dírkovců mělkovodního prostředí s typickými zástupci druhů Uvigerina graciliformis Papp et Turn., Pappina primiformis (Papp et Turn.), P. breviformis (Papp et Turn), Ammonia beccarii (L.), Heterolepa dutemplei (d`Orb.), Porosononion granosum (d`Orb.), Hansenisca soldanii (d`Orb.) a další. Vzácně se vyskytují špatně zachované misky mořských mlžů (rody Nuculana a Macoma) a nautilidního hlavonožce rodu Aturia.
Převzato
http://lokality.geology.cz