Comments
Image author: Jiří Kameníček
Rozloha lokality: 96.2321 ha
Nadmořská výška lokality: 246 - 314 m n.m.
Lokalitu tvoří dva menší lesní komplexy - Obecní les a Vranov mezi obcemi Beňov a Líšná, asi 6 km jihovýchodně od Přerova.
Biota
Na lokalitě se prolínají polonské dubohabřiny (L3.2) a západokarpatské dubohabřiny (L3.3B). V západní části území s místním názvem Obecní les převládají polonské dubohabřiny, menší plochu osidlují západokarpatské dubohabřiny. Opačná situace je ve východní části zvané Vranov, kde dominují západokarpatské dubohabřiny. Různě staré lesní porosty v západní části území jsou typické vyšším podílem dřevin jako bříza bělokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) či lípa srdčitá (Tilia cordata) a menším zastoupením dubu zimního (Quercus petraea) a habru obecného (Carpinus betulus). Bylinné patro se vyznačuje vyšší účastí vlhkomilnějších druhů. Uplatňují se zde: bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kopytník evropský (Asarum europaeum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pitulník horský (Galeobdolon montanum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice lesní (Carex sylvatica), sasanka hajní (Anemone nemorosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa), svízel Schultesův (Galium schultesii), valečka lesní (Brachypodium sylvaticum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), strdivka nicí (Melica nutans), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Lesy s touto druhovou skladbou byly přiřazeny k polonským dubohabřinám. Méně jsou zde zastoupeny karpatské dubohabřiny, v tomto případě se spíše jedná o přechodné typy mezi L3.2 a L3.3. Na části plochy se vyskytují druhově ochuzené porosty s dominantní břízou bělokorou (Betula pendula), v jejichž bylinném patře převládá ostružiník (Rubus fruticosus agg.)
Ve východní části zvané Vranov převládají západokarpatské dubohabřiny opět přechodného typu (subas. Carici pilosae-Carpinetum primuletosum elatioris). V bylinném patře těchto porostů se vyskytují karpatské prvky. Vedle hojné ostřice chlupaté (Carex pilosa) to jsou např. kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a svízel Schultesův (Galium schultesii). Z dalších druhů se uplatňuje mařinka vonná (Galium odoratum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), jestřábník savojský (Hieracium sabaudum), srha hajní (Dactylis polygama) aj.
Podél vodních toků se vyskytují jasanovo-olšové luhy různé kvality (L2.2A i L2.2B). Mladá výsadba buku v Obecním lese byla vymapována jako květnatá bučina (L5.1), otázkou zůstává původnost tohoto biotopu na lokalitě. Pravděpodobnější je, že se zde bučiny přirozeně neuplatňovaly, ale jsou jen výsledkem lesního hospodaření.
(Převzato z Nature.hyperlink.cz)
Nadmořská výška lokality: 246 - 314 m n.m.
Lokalitu tvoří dva menší lesní komplexy - Obecní les a Vranov mezi obcemi Beňov a Líšná, asi 6 km jihovýchodně od Přerova.
Biota
Na lokalitě se prolínají polonské dubohabřiny (L3.2) a západokarpatské dubohabřiny (L3.3B). V západní části území s místním názvem Obecní les převládají polonské dubohabřiny, menší plochu osidlují západokarpatské dubohabřiny. Opačná situace je ve východní části zvané Vranov, kde dominují západokarpatské dubohabřiny. Různě staré lesní porosty v západní části území jsou typické vyšším podílem dřevin jako bříza bělokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) či lípa srdčitá (Tilia cordata) a menším zastoupením dubu zimního (Quercus petraea) a habru obecného (Carpinus betulus). Bylinné patro se vyznačuje vyšší účastí vlhkomilnějších druhů. Uplatňují se zde: bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kopytník evropský (Asarum europaeum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pitulník horský (Galeobdolon montanum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice lesní (Carex sylvatica), sasanka hajní (Anemone nemorosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa), svízel Schultesův (Galium schultesii), valečka lesní (Brachypodium sylvaticum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), strdivka nicí (Melica nutans), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Lesy s touto druhovou skladbou byly přiřazeny k polonským dubohabřinám. Méně jsou zde zastoupeny karpatské dubohabřiny, v tomto případě se spíše jedná o přechodné typy mezi L3.2 a L3.3. Na části plochy se vyskytují druhově ochuzené porosty s dominantní břízou bělokorou (Betula pendula), v jejichž bylinném patře převládá ostružiník (Rubus fruticosus agg.)
Ve východní části zvané Vranov převládají západokarpatské dubohabřiny opět přechodného typu (subas. Carici pilosae-Carpinetum primuletosum elatioris). V bylinném patře těchto porostů se vyskytují karpatské prvky. Vedle hojné ostřice chlupaté (Carex pilosa) to jsou např. kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a svízel Schultesův (Galium schultesii). Z dalších druhů se uplatňuje mařinka vonná (Galium odoratum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), jestřábník savojský (Hieracium sabaudum), srha hajní (Dactylis polygama) aj.
Podél vodních toků se vyskytují jasanovo-olšové luhy různé kvality (L2.2A i L2.2B). Mladá výsadba buku v Obecním lese byla vymapována jako květnatá bučina (L5.1), otázkou zůstává původnost tohoto biotopu na lokalitě. Pravděpodobnější je, že se zde bučiny přirozeně neuplatňovaly, ale jsou jen výsledkem lesního hospodaření.
(Převzato z Nature.hyperlink.cz)