Letos se mezinárodní soutěže v mapování městské přírody City Nature Challenge účastní za Česko hned tři města - Praha, Brno a Uherské Hradiště.

Čtvrtý ročník této akce opět za poněkud stížených podmínek proběhne ve dnech 30. dubna až 3. května 2021.

Dále jsme aktualizovali stránku mapovani.biolib.cz, kde najdete informace o mapováních a faunistických databázích, do jejichž rozšiřování se může zapojit laická i odborná veřejnost.

Pravidla jsou stejná jako loni - mezi pátkem 30. dubna a pondělím 3. května lze kdekoliv na katastrálním území Prahy, Brna a Uherského Hradiště mapovat přírodu pomocí aplikace iNaturalist (dostupné pro Android i iOS), nebo nahrávat fotky přes webové rozhraní https://www.inaturalist.org/. Následujících několik dnů bude probíhat ověřování Vašich pozorování, do kterého se můžete zapojit, i když jste sami nemapovali, a pomoct tak ověřit pozorování ostatních. Samotného mapování se mohou samozřejmě zúčastnit i zájemci odjinud. Soutěžit se bude v počtu ověřených pozorování určených do druhu, v množství různých druhů a zajímavé bude i porovnání účasti.

Nasbírané údaje budou mít i další využití - dostanou se do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro další zpracování a budou tak mít význam pro lepší poznání a ochranu přírody ve městech.

Účast Prahy zaštiťuje Národní muzeum, v Brně Hvězdárna a planetárium Brno a v Uherském Hradišti Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.









Více informací na https://www.citynaturechallenge.cz

Třetí ročník mezinárodní soutěže v mapování městské přírody se epidemii navzdory uskuteční ve dnech 24. až 27. dubna 2020.

Přihlásilo se přes 200 měst z celého světa, včetně Prahy a Brna, soutěží se opět v počtu pozorování, pozorovaných druhů a počtu účastníků. BioLib je jeden z partnerů této akce pořádané v Praze Národním muzeem.

Pravidla jsou jednoduchá - mezi pátkem 24. dubna a pondělím 27. dubna lze kdekoliv na katastrálním území Prahy a Brna mapovat přírodu pomocí aplikace iNaturalist (dostupné pro Android i iOS), nebo nahrávat fotky přes webové rozhraní https://www.inaturalist.org/. Následujících několik dnů bude probíhat ověřování Vašich pozorování, do kterého se můžete zapojit, i když jste sami nemapovali, a pomoct tak ověřit pozorování ostatních. Samotného mapování se mohou samozřejmě zúčastnit i mimopražští. Soutěžit se bude v počtu ověřených pozorování určených do druhu, v množství různých druhů a zajímavé bude i porovnání účasti.

Nasbírané údaje budou mít i další využití - dostanou se do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro další zpracování a budou tak mít význam pro lepší poznání a ochranu přírody ve městech.



Více informací na https://www.citynaturechallenge.cz

Stejně jako loňský rok, BioLib je jedním z partnerů české účasti v soutěži City Nature Challenge, kdy lidé ze 162 měst z 30 zemí po celém světě budou ve dnech 26. až 29. dubna soutěžit v počtu pozorovaných rostlin, hub a živočichů na území jejich města. Soutěž v Praze organizuje Národní muzeum.

Více informací najdete na stránkách citynaturechallenge.cz

Ve spolupráci s Českou vědeckou společností pro mykologii z. s. spouštíme mapování 87 druhů hub, které jsou navrženy k novelizaci seznamu zvláště chráněných druhů. Postupně budeme přidávat další mapované druhy, získané údaje budou sloužit jako podklad pro druhé vydání Červeného seznamu hub ČR.

Mapování bezobratlých bylo rozšířeno o dvě další ploštice - invazní kněžici mramorovanou (Halyomorpha halys) a jí podobný původní druh kněžice mlhovitá (Rhaphigaster nebulosa), o jehož rozšíření v ČR máme také spíše jen kusé informace.

BioLib je jedním z partnerů české verze soutěže City Nature Challenge, kdy lidé z desítek měst po celém světě budou ve dnech 27. až 30. dubna soutěžit v počtu pozorovaných rostlin, hub a živočichů na území jejich města. Za ČR se tento rok poprvé účastní Praha, akci organizuje v rámci oslav svého dvoustého výročí Národní muzeum.

Více informací se dozvíte na stránkách citynaturechallenge.cz či v detailu této aktuality.

Pravidla jsou jednoduchá - mezi pátkem 27. dubna a pondělím 30. dubna lze kdekoliv na katastrálním území Prahy mapovat přírodu pomocí aplikace iNaturalist (dostupné pro Android i iOS), nebo nahrávat fotky přes webové rozhraní https://www.inaturalist.org/. Následujících několik dnů bude probíhat ověřování Vašich pozorování, do kterého se můžete zapojit, i když jste sami nemapovali, a pomoct tak ověřit pozorování ostatních. Samotného mapování se mohou samozřejmě zúčastnit i mimopražští. Soutěžit se bude v počtu ověřených pozorování určených do druhu, v množství různých druhů a zajímavé bude i porovnání účasti.

Nasbírané údaje budou mít i další využití - dostanou se do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro další zpracování a budou tak mít význam pro lepší poznání a ochranu přírody ve městech.

Rozšiřujeme mapování denních motýlů o celkem 24 druhů. Nově mapujeme další ohrožené druhy motýlů, jejichž rozšíření je často málo známé (např. ostruháček česvinový nebo pestrobarvec petrklíčový) a údaje o jejich výskytu jsou cenné z hlediska ochrany přírody. Kromě toho se ale zaměřujeme i na druhy, které se recentně šíří a je velmi důležité znát co nejpřesnější průběh jejich expanze (např. okáč voňavkový, bělásek ovocný a modrásek jetelový).

Obracíme se proto na ty z vás, kteří se denními motýly zabývají, s prosbou o zadání údajů o těchto druzích do mapování. Získaná data se automaticky přenáší i do Nálezové databáze ochrany přírody a krajiny (NDOP), kde jsou k dispozici orgánům ochrany přírody (jako jsou regionální pracoviště AOPK nebo krajské úřady). Našim cílem je přispět k většímu poznání fauny našich denních motýlů a tím mj. i k lepší ochraně konkrétních druhů.

BioLib nyní experimentálně běží na zabezpečeném protokolu https. Co to znamená? Veškerá komunikace mezi vaším internetovým prohlížečem a serverem, na kterém běží BioLib, je šifrovaná a tudíž lépe zabezpečená proti případnému odposlouchávání hesel či jiné komunikace se stránkami. BioLibu to přináší i další výhody, například zmizí upozornění na nezabezpečené přihlašování z prohlížečů jako je Chrome či Firefox a zmizí i drobná penalizace, kterou vyhledávače jako Google aplikují na pořadí ve výsledcích hledání. Se zabezpečením mohou mít bohužel problém některé starší prohlížeče. Pokud vám stránky nebo nějaká funkce nefungují, budeme rádi, když se nám ozvete, přecijen jsme při úpravách webu někde mohli něco opomenout.

Vylepšili jsme vyhledávání - pro více než čtyři tisíce často hledaných, běžných či významných druhů jsme vytvořili "vyhledávací zkratky". Pokud nyní hledáte například české rodové jméno roháč, šváb, kaštan, modrásek nebo třeba beruška, nemusíte se probírat množstvím nalezených záznamů, ale nabídne se Vám několik nejpravděpodobnějších druhů či skupin, které Vám nalezení záznamu usnadní. Jak jste si jistě všimnuli, vyhledávání nabízí i druhy, v jejichž jménech lidé často chybují (kaštan vs. jírovec, beruška vs. slunéčko). A co víc, na vytváření hledacích zkratek se můžete sami podílet. Čtěte dále!

Vyhledávání jsme naplnili z větší části ručně - zařadili jsme do něj téměř všechny u nás se vyskytující druhy obratlovců, většinu druhů, jejichž výskyt na BioLibu mapujeme, nejčastěji chované druhy a pěstované květiny či plodiny a konečně druhy, u kterých je největší množství fotek. Rychlé hledání je narozdíl od základního hledání citlivé na diakritiku a hledá pouze celá slova. K jednomu druhu může být libovolný počet hledacích zkratek, včetně častých překlepů či českých jmen tam, kde druh české jméno nemá. Zkratky mohou být specifické pro jazyk (čeština, angličtina), nebo obecné (latina). Při různých nastaveních jazyka jmen druhů se tedy hledání chová jinak.

Zkratky budeme nadále doplňovat, například podle toho, jak u druhů přibývají fotografie, přesto ale pokud Vás napadne, jak zkratkami hledání usnadnit, můžete je po přihlášení do BioLibu sami přidávat!

Pokud máte nějaké nápady, jak vyhledávání dále vylepšit, přijďte nám to říct do diskuze o funkci Vyhledávání.

Upravili jsme zobrazení fotografií na profilu druhů tak, že pokud jsou mezi nimi například obrázky mláďat, hnízd, larev, vajíček, koster, plodů, kůry a podobně, nezobrazí se pouze prvních devět fotografií, ale od každého vybraného hesla další tři navíc. Na funkci se můžete podívat třeba na profilech ježka západního, otakárka fenyklového či borovice lesní.

Správné fungování této funkce samozřejmě záleží na tom, zda jsou obrázky správně propojené s hesly - dbejte na to prosím u fotografií, které do galerie přidáváte. Pokud narazíte na fotografii, která heslo doplněné nemá, můžete ho samozřejmě sami přidat.

Přečtěte si na internetových stránkách časopisu Vesmír článek o historii BioLibu a o tom, jak funguje (či nefunguje): BioLib.cz – encyklopedie života, na které se můžete podílet i vy

Ve spolupráci s AOPK ČR a Entomologickým ústavem AV ČR rozšiřujeme mapování bezobratlých o 16 druhů motýlů - batolce, bělopásky, otakárky, jasoně, několik druhů modrásků, lišaje pupalkového a přástevníka kostivalového. Úplný seznam najdete zde, v blízké budoucnosti ho budeme rozšiřovat o další mapované druhy.

Na BioLibu spouštíme dosti netradiční mapování. V posledních několika letech proběhla zejména ve Velké Británii vlna zájmu o fenomén "záhadného želé z hvězd", které lidé nacházeli zejména na loukách a jehož původ zatím nebyl spolehlivě vysvětlen. Ukazuje se, že na "star jelly" lze narazit i ve Střední Evropě - ačkoliv bývá často zaměňováno za některé druhy hub a hlenek - a že jeho výskyt souvisí spíše s obojživelníky a jejich predátory.

Více najdete ve článku Málo známý fenomén „Star jelly“.

Další skupinou živočichů, jejichž výskyt mapujeme na BioLibu, jsou rybovití obratlovci. Mapujeme zejména ohrožené druhy z Červeného seznamu, nebo naopak druhy invazní, které mohou mít vliv na populace původních druhů ryb a obojživelníků.

Mapování probíhá ve spolupráci s AOPK ČR, Muzeem přírody Český ráj a organizací HERPETA. Více se dozvíte ve článku Mapování vybraných druhů ryb a mihulí.

V galerii jednoděložných a dvouděložných rostlin bylo zpřístupněno filtrování podle barev květů a plodů. Filtrovat lze podle hlavní (převládající) barvy, nebo i pomocí složitějších podmínek na přítomnost či nepřítomnost více barev. Vzhledem k počtu fotografií v galerii není v silách správců přiřazovat ke všem novým fotografiím barvy. Pokud nám chcete pomoct, čtěte prosím dále.

Přiřazovat barvy k fotografiím (nejen rostlin) mohou správci galerie a autoři fotografií. Zároveň jsme ale zavedli novou skupinu správců - administrátoři barev v galerii. Tito uživatelé mohou přiřazovat či měnit barvy u všech fotografií v galerii, mají k dispozici funkce na výpis fotografií bez přiřazených barev či bez nastavené převládající barvy, mohou označovat fotografie jako "bez barev" (např. fotky listů atp.) či bez převládající barvy. Pokud máte zájem pomoci nám udržovat na BioLibu kvalitní filtrování fotografií (nejen) rostlin dle barev, ozvěte se mi prosím na email ondrej.zicha(at)gmail.com.

Kvůli rychlosti jsou "rychlé filtry" pro hlavní barvu v kategorii galerie přepočítávány každý den. Může se tedy stát, že po obarvení fotografie se změna projeví až po čase. Časem samozřejmě plánujeme zprovoznit filtrování dle barev ve všech kategoriích galerie, kde to má smysl. Barvy bude možné kombinovat i s hesly a filtrovat tak třeba zelené housenky atp.

Pokud máte jakékoliv připomínky k funkci filtrování barev (ne k přiřazení barev samotných u konkrétních fotografií, které je často velmi subjektivní), můžete nám napsat v diskuzním fóru.

Dalším pavoukem mapovaným na BioLibu je lovčík hájní (Pisaura mirabilis), relativně hojný a snadno poznatelný druh, o jehož rozšíření však také chybí aktuální údaje. Zároveň můžete Vaše pozorování lovčíka s fotografií poslat do redakce zpravodajského portálu Muzeum 3000, více ve článku http://muzeum3000.nm.cz/veda/najdete-lov....

Zasílat fotografie do redakce Muzea 3000 můžete do 26. června 2013, nejlepší fotografie pak budou zveřejněny na stránkách Muzea. Pozor, pokud posíláte pozorování jak přes mapování na BioLibu, tak do redakce Muzea 3000, uveďte to prosím ve zprávě, aby nedošlo k zdvojení údajů v mapování. Příspěvky poslané do redakce do 26. června budou poté správcem zadány do mapování na BioLibu, mapování lovčíka bude probíhat i po tomto datu.

Mapování brouků nyní zahrnuje všechny naše druhy z čeledi majkovití (Meloidae), celkem 24 druhů. Také mapujeme invazní sladkovodní houbu bochnatku americkou (Pectinatella magnifica).

Do mapovaných pavoukovců ČR byly zařazeny druhy zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium), pakřižák chluponohý (Uloborus plumipes) a lepovka jižní (Scytodes thoracica).

Při mapování zápřednice prosíme mapovatele o fotodokumentaci či dokonce dokladový exemplář (více zde) - je však nutno dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci se zápřednicemi, kousnutí může být bolestivé.

Na začátku roku jsme konečně založili občanské sdružení. BioLib nyní vystupuje jako právnická osoba, což nám umožňuje žádat o finanční dary, dotace a granty, které by pokryly provoz a inovaci serveru, ale i rozšiřování funkcí a obsahu těchto stránek.

Více informací včetně možnosti finančně nám pomoci najdete na stránce BioLib, o. s.

Mapování rovnokřídlých ČR se rozrostlo celkem o sedm druhů: barevnokřídlá sarančata Calliptamus italicus, Oedipoda caerulescens, Oedipoda germanica a Sphingonotus caerulans, cvrček Oecanthus pellucens a kobylky Ruspolia nitidula a Ephippiger ephippiger.