Emberiza citrinella citrinella - většina areálu druhu v Evropě.
Emberiza citrinella erythrogenys - východní Evropa až západní Sibiř.
Emberiza citrinella caliginosa - Britské ostrovy mimo jihovýchodu Anglie.

Blízce příbuzný se strnadem bělohlavým (Emberiza leucocephalos), v místech společného výskytu se mezi sebou kříží. Některými autory jsou spojovány do jednoho druhu.

16-17cm/30g, o něco větší než vrabec.

Hlava a spodní strana těla citronově žluté, svrchní strana žlutohnědá s podélnými skvrnami, kostřec skořicově hnědý, ocas s bílými lemy na vnějších perech. Samice a mláďata jsou matověji zbarvena, temeno hlavy, hrdlo i spodní strana těla jsou výrazně podélně čárkované.

Samečkové začínají zpívat z vyvýšených míst už v únoru, hlavně při oblevách. Hnízdo ze stébel, listů, kořínků, mechu a žíní staví na zemi, nebo nízko v křoví. Hnízdí 2-3x do roka, od dubna do srpna. Ve snůšce je obvykle 3-5 vajec, na kterých sedí převážně samice. Potrava kterou hledá na zemi se skládá ze semen, zelených částí rostlin, bobulí a hmyzu. Jako pozemní pták může sedět na větvi, ale nedovede přeskočit z větve na větev. Používá koupání v prachu tzv. popelení, jako ostatně všichni strnadi. Je to jeden z nejsvárlivějších ptáků u nás.

Evropa mimo většiny Pyrenejského poloostrova a nejsevernějších oblastí, areál pokračuje do západní Sibiře. Převážná část populací je stálých, v zimním období se potulují nedaleko hnízdišť. V 19. století byl introdukován na Nový Zéland, v zemědělsky obhospodařované krajině tam patří mezi běžné druhy. Početnost v Evropě byla stabilní, na konci tisíciletí došlo v západní a severní Evropě k poklesu-na celém území v současnosti hnízdí přes 18 milionů párů a druh je považován za zabezpečený.
V ČR je rozšířen prakticky celoplošně, vzácně vystupuje v horách až nad horní hranici lesa. V posledních desetiletích byl u nás zaznamenán mírný pokles stavů, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 1,8-3,6 milionu párů.