11,5 - 14 cm, váha 14 g

Sameček má karmínově červené temeno a hruď, pod malým pěnkavím zobákem s tmavým slemenem má výraznou černou skvrnu. Načervenalý a jemně čárkovaný kostřec. Vršek těla a boky jsou hnědé, podélně proužkované, spodek těla je bělavý. Přes hnědá křídla se táhnou dvě světlé křídelní pásky. Na vykrojeném ocase jsou zespodu dobře patrné široké, tmavé středy nejdelších spodních ocasních krovek. Samička nemá červenou hruď. Mláďata nemají žádnou červenou barvu, chybí jim i černá skvrna na bradě, jsou celkově hnědavá, na spodině mnohem hustěji skvrnitá.

Hnízdním prostředím jsou subarktické a jehličnaté boreální lesy a okraje tundry, pásmo kosodřeviny v horách, v nižších polohách borové a březové porosty na rašeliništích, vrbiny a olšiny kolem vod, ale i parkové krajiny s rozptýlenou zelení, parky a zahrady vesnic a měst. Hnízdí od dubna do července 2x ročně, většinou více párů pohromadě (čečetky mají sklon vytvářet kolonie). Hnízdo staví samička a je umístěno na jehličnanech, listnáčích i keřích, zpravidla ne příliš vysoko. Je postaveno z jemných větviček, suché trávy, kořínků, mechu a lišejníku. Hluboká hnízdní kotlinka má výstelku z žíní, chlupů a peří. Samička snáší 4-5 slabě namodralých vajíček se světle hnědými obláčky a červenohnědým tečkováním, na kterých sedí sama a sameček ji krmí. Potrava je převážně rostlinná, semena olší, bříz, borovic a různých bylin, v době hnízdění i hmyz.

Žije na severu Eurasie a Severní Ameriky. Je stálým a potulným druhem. V některých letech podnikají ptáci invazní tahy až po Středomoří.

V příhraničních pohořích hnízdí poddruh A. f. cabaret, dříve označovaný jako samostatný druh (čečetka tmavá), místy zasahuje i do vnitrozemí. V některých pohořích je ve vyšších polohách místy běžná (Krkonoše, Jeseníky, Šumava).

Severský poddruh A. f. flammea zaletuje pravidelně, ale ve velmi kolísajícím počtu, v některých letech až invazně zimující druh.