CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

čeleď

pěnkavovití
Fringillidae Leach, 1820

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Aves - ptáci »  řád Passeriformes - pěvci

Obrázky

Popis čeledi

Příslušníci této kosmopolitní skupiny žijí ve všech zeměpisných šířkách a délkách, na sever až k polárním krajinám (sněhule severní - Plectrophenax nivalis, byla zjištěna v Grónsku na 83 stupni severní šířky), v horách až k hranici věčného sněhu. Chybějí pouze v Oceánii, na Madagaskaru a Antarktidě. Je to skupina velmi nesourodá, základním typem jsou zrnozobí pěvci s kuželovitým zobákem. Mají 10 ručních letek, z nichž první je vždy nevyvinutá a 12 ocasních per. Velké rozdíly ve velikosti, tvaru zobáku, tvaru a délce křídel a ocasu odpovídají širokému rozšíření a různým životním podmínkám. Jsou zbarveni někdy skromně, jindy pestře. Obě pohlaví mají někdy stejný vzhled, častěji se však liší. Hnízdí v otevřených polokulovitých hnízdech na zemi, v keřích, na vysokých stromech i na skalách. Vajíčka jsou různým způsobem zbarvena a různě skvrnitá. Živí se semeny, rostlinnými výhonky, ovocem a hmyzem, který u některých převažuje. Mladé krmí převážně hmyzí potravou. Kromě arktických druhů a některých strnadů projevují méně výrazné sklony ke stěhování než hmyzožraví. Většina z nich se spokojí místními přesuny podle možnosti obživy. Někteří, nuceni okolnostmi, podnikají hromadné invaze daleko od svých domovů. Ve studených a mírných oblastech, kde žije méně druhů ptáků než v tropech, zaujímají převažující místo mezi pěvci. Po vyhnízdění se sdružují často ve velká hejna a vyhledávají pole a zahrady. Někteří hnízdí v blízkém okolí člověka, a přizpůsobují se tak jeho životnímu prostředí. Jsou mezi nimi naši nejpopulárnější pěvci a jeden z nich - kanár - se přizpůsobil prostředí v kleci tak dokonale, že počet kanárů chovaných na celém světě člověkem mnohonásobně převyšuje stav kanára divokého (Serinus canaria) ve volné přírodě.

Poslední zpracované profily

Carpodacus erythrinus (Pallas, 1770) - hýl rudý
Acanthis hornemanni (Holböll, 1843) - čečetka bělavá
Loxia leucoptera J. F. Gmelin, 1789 - křivka bělokřídlá
Acanthis flammea cabaret (Müller, 1776) - čečetka tmavá
Carduelis flavirostris (Linnaeus, 1758) - konopka žlutozobá
Serinus citrinella (Pallas, 1764) - zvonohlík citrónový
Serinus serinus (Linnaeus, 1766) - zvonohlík zahradní
Fringilla montifringilla Linnaeus, 1758 - pěnkava jikavec
Fringilla coelebs Linnaeus, 1758 - pěnkava obecná
Carduelis spinus (Linnaeus, 1758) - čížek lesní

Podřízené taxony

Počet záznamů: 4

podčeleď Carduelinae Vigors, 1825
podčeleď Fringillinae Leach, 1820
podčeleď Drepanidinae Cabanis, 1847 - šatovníkovití
podčeleď Euphoniinae Cabanis, 1847

Odkazy a literatura

EN Australian Faunal Directory [beb345d0-9156-4488-af43-b14365c7384a]

ABRS (2009-2019): Australian Faunal Directory [https://biodiversity.org.au/afd/home], Australian Biological Resources Study, Canberra [jako Fringillidae Leach, 1820]
Datum citace: 31. leden 2015
EN Gill F. & Donsker D.: IOC World Bird List 3.3 [http://www.worldbirdnames.org/] [jako Fringillidae]
CZ Hudec K. et al. (2003): Soustava a české názvosloví ptáků světa, Muzeum Komenského v Přerově. 462 pp. [jako Fringillidae Leach, 1820]
ES Lilleleht V. , Lõhmus A. (1997): Scientific, Estonian and English names of birds of Europe [http://www.eoy.ee/yhing/nime.htm] [jako Fringillidae]
Datum citace: 11. červenec 2010

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře