Krkavcovití patří mezi největší a nejinteligentnější pěvce. Dají se velmi dobře ochočit a mnozí napodobují různé zvuky i lidská slova. Jejich hlasové projevy nejsou zrovna podobné zpěvu některých druhů. Ozývají se krákoravými skřeky, přesto mají hlasové ústrojí stejně stavěné jako ostatní pěvci. Živí se rostlinou i živočišnou potravou. Loví hmyz, drobné hlodavce, rádi vybírají i vejce a mláďata ostatních ptáků. Nepohrdnou ani zdechlinami. Na zemi žije přes 100 druhů rozšířených od severských krajin až po tropy. U nás žije devět druhů. Krkavec velký byl dříve vzácný, dnes je místy běžný. Straka obecná obývá rozsáhlé území od Evropy, severní Afriky přes Asii až po Severní Ameriku. Kavka obecná je také běžná, hnízdí v dutinách a skalních rozsedlinách. Sojka obecná obývá souvislé zalesněné plochy, kde je poměrně běžná. Havran polní žije ve velkých hejnech a je částečně tažný. Vrána obecná a vrána šedá byly dříve byly považovány pouze za dvě barevné formy téhož druhu. Obě, šedá i černá, se však na místech společného výskytu vzájemně kříží. Nejméně známým druhem je ořešník kropenatý, kterého najdeme v horských jehličnatých lesích. Žije poměrně skrytě.

V této čeledi se vyskytují největší druhy pěvců, délka těla dosahuje 18-68 cm. Hlava je velká, se silným, mírně zaobleným nebo rovným zobákem, nohy jsou kratší, silné, s mocnými drápy. Křídla jsou zpravidla širší a zakulacená, ocas středně až značně dlouhý. Opeření má často kovový lesk, u některých druhů je kontrastní, u obou pohlaví stejné. Často se pohybují po zemi, kde vyhledávají nejrůznější potravu. Některé druhy jsou samotářské, jiné hnízdí v koloniích, stavějí velmi pevná hnízda ve větvích. Mají silný, nelibozvučný hlas, dobře imitují různé zvuky. 25 rodů žije téměř po celé zemi.