Parus caeruleus caeruleus - většina areálu druhu v Evropě.
Parus caeruleus obscurus - britské ostrovy.
Parus caeruleus balearicus - Baleáry.
Parus caeruleus ogliastrae - Pyrenejský pol., Korsika, Sardinie, jižní Řecko a Kréta.
Parus caeruleus orientalis - oblast mezi Volhou a Uralem.
Parus caeruleus satunini - Krym, Kavkaz.
Parus caeruleus calamensis - Řecko.
Parus caeruleus raddei - Írán.
Parus caeruleus persicus - Írán.
Parus caeruleus teneriffae -ostrov Tenerife (Kanárské ostrovy).
Parus caeruleus ultramarinus - severní Afrika.
Parus caeruleus cyrenaicae - Libie.
Parus caeruleus degener - Kanárské ostrovy.
Parus caeruleus ombriosus - Kanárské ostrovy.
Parus caeruleus palmensis - Kanárské ostrovy (ostrov La Palma).

Subspecie z Kanárských ostrovů jsou některými autory považovány za samostatné druhy.

10,5 - 12 cm, 11 g

Má malou kulatou hlavu zataženou mezi ramena. Nejvýraznější je azurově modrá čepička na temeni hlavy, jasně modrá jsou i křídla na velkých krovkách a ocas. Tato barva kontrastuje se žlutou spodinou těla s tenkým šedočerným středovým proužkem na břiše a olivově zeleným hřbetem. Bílé tváře jsou zdola tmavě lemovány, modročerný pásek jde i přes oko. Samička je téměř k nerozeznání podobná samečkovi, dá se odlišit jen podle matnější modři na křídelních krovkách. Mladí ptáci mají čepičku našedlé barvy, bleděžluté tváře a také spodek těla je špinavě žlutý.

Nejraději se zdržuje v listnatých a smíšených lesích, v Alpách i v modřínových, v severní Africe v cedrových porostech. Hnízdí i v alejích, břehových porostech, remízkách, zahradách, parcích a sadech, všude tam kde jsou stromy s dutinami. Zahnízdí však i v děrách zdí, hromadách dřeva,pařezech a v opuštěných hnízdech větších ptáků a veverek. Tok začíná už v časném předjaří trylkovitým zpěvem samečka. Samička vyklízí z dutiny starý hnízdní materiál a uvnitř staví měkké vatovité hnízdo z mechu a suchých trav. Uvnitř připraví z chlupů a drobných pírek hnízdní kotlinku. Hnízdí od dubna do července 2x v roce. V první snůšce bývá 7-13, někdy ale i 14-18 vajíček, na kterých sedí samička. Po 28-36 dnech mláďata vylétnou, a to zhruba v rozmezí tří dnů, protože nejsou všechna stejně vyspělá. Potrava se skládá v létě z hmyzu pavouků i mšic, na podzim i bobule a v zimě olejnatá semena.

Její hlavní areál je v Evropě a táhne se jihovýchodně přez Kavkaz až do Iráku. Je částečně tažná, severní populace někdy táhnou až invazně. U nás jsou modřinky stálé, nanejvýš částečně tažné - na jih až jihozápad odlétají téměř výhradně mladí tohoroční ptáci.

Je rozšířena na celém území, od nížin do hor početnosti ubývá, běžnější je do cca 800 m. n. m., řídce vystupuje až k horní hranici lesa (max 1200 m. n. m. na Klínovci). Početní stavy jsou stabilní, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 0,8-1,6 milionu párů.
Stavy jsou stabilní i v celé Evropě, populace zde čítají přes 20 milionů párů.