CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

sýkora babka
Parus palustris Linnaeus, 1758

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Aves - ptáci »  řád Passeriformes - pěvci »  čeleď Paridae - sýkorovití »  rod Parus - sýkora

Vědecká synonyma

Poecile palustris (Linnaeus, 1758)

Další názvy

= babka lesklohlavá
= babka obecná

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Taxonomie

Parus palustris palustris - většina Evropy. Z evropských populací jsou některými autory oddělovány jako samostatné ssp.: populace z V. Británie a severozápadu Francie jako P. p. dresseri Stejneger, 1886, z Itálie a francouzských Alp jako P. p. italicus Tschusi et Hellmayr, 1900, a z Kavkazu jako P. p. brandti Bogdanov, 1879.
Parus palustris stagnatilis - Turecko až Kaspické moře.
Parus palustris kabardensis - Turecko.
Parus palustris ernsti - jihovýchod Ruska.
Parus palustris brevirostris - východní Asie.
Parus palustris hensoni - východ Ruska, Japonsko.
Parus palustris hellmayri - Čína, jihovýchod Asie.
Parus palustris jeholicus - Čína, Korejský poloostrov.

Velikost

11,5-13cm váha 11g

Popis

Sameček i samička jsou stejně, nepříliš nápadně zbarveni. Nejnápadnějším znakem je černá čepička s výrazným leskem, malá černá kapka pod bradou a bělavé tváře. Hřbetní strana je šedohnědá, spodina šedobílá s okrovým nádechem na bocích. Mláďata jsou podobná starým ptákům, vrch jejich hlavy je ale bez lesku. Ve střední a západní Evropě si ji můžeme splést jen se sýkorou lužní (Parus montanus), kde mají oba druhy podobnou základní barvu. Nejdůležitějším znakem v opeření je nepřítomnost zřetelného světlého pole na loketních letkách u složeného křídla babky. Nejlépe se ale rozeznají podle hlasu. V severní Evropě jsou babky svrchu o odstín hnědší a ne tak bělavé zespodu jako sýkory lužní (Parus montanus).

Ekologie

Je vázána na listnaté a smíšené lesy, stromové porosty u rybníků a řek, někdy žije i ve velkých parcích a zahradách na okrajích měst. V horách vystupuje až do výše 1400 m. n. m. V porostech musí být dostatek dutin, protože je vytlačována agresivnějšími druhy sýkor. Hnízdí většinou v přirozených stromových dutinách, zpravidla 1/2m - 2m vysoko. V ptačích budkách se usazuje řídčeji, zcela ojediněle si dutinu ve ztrouchnivělém kmenu sama vytesává. Ve středni Evropě hnízdí většina párů jen jednou v roce. Miskovité hnízdo ze stébel, lišejníků, zvířecích chlupů a peří je v dutině, která je často menší než pěst. Snáší 7-10 vajíček, která jsou na bílém podkladě řídce červeně skvrnitá, tedy podobná vajíčkům ostatních menších sýkor. Samička sedí 12-15 dní. Potrava se skládá z hmyzu a jeho larev, pavouků, jimiž krmí hlavně mláďata a olejnatých semen. V oblibě má zvláště semena olše. Je častým hostem na krmítkách, kde je jedinou sýkorou, která bere do zobáku více kousků potravy najednou a odlétá si je uschovat.

Rozšíření

Má disjunktivní areál, to znamená, že evropská populace je 2000 km oddělena od východoasijské žijící mezi Sachalinem a severní Čínou. Další malá populace je v Barmě. Je stálá. Páry jsou velmi soudržné a zůstávají spolu i v zimě.

Rozšíření v ČR.

Je rozšířena na většině území, chybí nebo je vzácnější v části Českomoravské vysočiny, místy v západních a východních Čechách. Hojnější je v nížinách až pahorkatinách, jednotlivě vystupuje i do vyšších poloh, max. 1200 m. n. m. na Šumavě. Zdá se, že počty hnízdících párů mírně klesají, v letech 2001-03 naše populace čítaly 55-110 tisíc párů.
Početnost v celé Evropě je odhadována na více než 3 miliony párů, v posledních cca 20 letech stavy mírně klesají.

Literatura

Svensson L. Grant P.J. (2004) Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Praktická určovací příručka. Svojtka
Nicolai J. Singer D. Wothe K. (2002) Ptáci - kapesní atlas Slovart 256p.p.
Sauer F. (1995) Ptáci lesů,luk a polí - Ikar,Praha 288p.p.
Šťastný,K.,Bejček,V.,Hudec,K.2006:Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001-2003.AVENTINUM.

Podřízené taxony

Počet záznamů: 9

poddruh Parus palustris brevirostris (Taczanowski, 1872)
poddruh Parus palustris ernsti Yamashina, 1933
poddruh Parus palustris hellmayri (Bianchi, 1902)
poddruh Parus palustris hensoni Stejneger, 1892
poddruh Parus palustris italicus Tschusi & Hellmayr, 1900
poddruh Parus palustris jeholicus Kleinschmidt & Weigold, 1922
poddruh Parus palustris kabardensis (Buturlin, 1929)
poddruh Parus palustris palustris (Linnaeus, 1758) - sýkora babka evropská

Parus palustris palustris - sýkora babka evropská

poddruh Parus palustris stagnatilis C.L. Brehm, 1855

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [97267]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Parus palustris Linnaeus, 1758]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Bird Life 5.1 [32616]

Bird Life [http://www.birdlife.org] [jako Parus palustris Linnaeus, 1758]
Datum citace: 26. duben 2013
EN Gill F. & Donsker D.: IOC World Bird List 7.3 [http://www.worldbirdnames.org/] [jako Poecile palustris (Linnaeus, 1758)]
Datum citace: 16. listopad 2017
CZ Hudec K. et al. (2003): Soustava a české názvosloví ptáků světa, Muzeum Komenského v Přerově. 462 pp. [jako Parus palustris Linnaeus, 1758]
EN Crochet P.-A., Joynt G.: AERC list of Western Palearctic birds December 2012 [http://www.aerc.eu/tac.html] [jako Parus palustris]
Datum citace: 26. duben 2013
EN Clements, J. F.: eBird/Clements checklist of birds of the world 6.7 [http://www.birds.cornell.edu/clementsche...], Cornell Lab of Ornithology [jako Poecile palustris]
Datum citace: 7. duben 2013
ES Lilleleht V. , Lõhmus A. (1997): Scientific, Estonian and English names of birds of Europe [http://www.eoy.ee/yhing/nime.htm] [jako Parus palustris]
Datum citace: 11. červenec 2010
CZ Hudec K. (2012): Slovník historických českých názvů ptáků [http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2274], Česká společnost ornitologická [jako Parus palustris]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře