Luscinia megarhynchos megarhynchos - převážná část areálu druhu.
Luscinia megarhynchos africana - Blízký východ mezi Kavkazem a severozápadním Afghanistánem.
Luscinia megarhynchos hafizi - od delty volhy, severovýchodu Zakaspicka a Afghanistánu na východ do střední Asie.

Délka: 15-16,5 cm.
Hmotnost: 16-27,5 g.

Velikosti vrabce, vrch těla má světleji hnědý než slavík tmavý (L. luscinia), křídla a ocas rezavohnědé, na hrdle bělavý, prsa naokrovělá a ostatní spodina těla bělavá. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci jsou na hřbetě a spodku těla šupinkovitě skvrnití.

Obývá sušší biotopy než s.tmavý (L. luscinia), hlavně listnaté lesy nebo pruhy křovin a stromů s podrostem v otevřené krajině, místy i staré hřbitovy a zahrady. Ze zimovišť se navrací v dubnu a květnu, odlétá od konce července do začátku října. Hnízdo staví samotná samice, umístěno bývá na zemi v hustém podrostu, jen zřídka i výše (cca do 1 m nad zemí). Snůška probíhá od poslední dekády dubna do konce června (hnízdí 1x ročně, pouze ve Středomoří nepravidelně i 2x) a obsahuje 3-5 (2-6) vajec. Sedí pouze samice 12-14 dní, po vylíhnutí mladé na hnízdě zahřívá až do počátku opeřování. Hnízdo mláďata opouštějí ve stáří 11 dní, ještě neschopná letu, šplhají po vegetaci v okolí hnízda, létají ve stáří 14 dní. Pohlavně dospívají v následujícím roce, nejvyšší věk ve volné přírodě je 8 let, v zajetí dokonce 27.
Potrava je téměř výhradně živočišná - hmyz, pavouci, pouze na podzim v malé míře požírá i různé bobule.

Severozápadní Afrika, dál od Pyrenejského poloostrova přes západní a střední Evropu až do Malé a Střední Asie. Tažný druh, zimuje v subsaharské Africe kolem rovníku, jednotliví ptáci i ve Středomoří. Evropské populace přes mírný pokles v posledních 20 letech jsou považovány za stabilní, čítají přes 4,2 milionu párů.
V ČR hnízdí na většině níže položených území, nejvýše vystupuje do výšek kolem 600 m.n.m., hlavními hnízdními oblastmi jsou severní a střední Čechy, zejména Polabí, jižní a střední Morava a nížinné oblasti Slezska. V posledních desetiletích se u nás jedná o silně se šířící druh, mezi lety 1989 a 2001-03 došlo k navýšení stavů o 33% na 8-16 tisíc hnízdících párů.

V Červeném seznamu ČR je v kategorii LC - málo dotčený druh.